Popis jeskyně

 

 

Jeskyně č. 100C – Tomášova

 

Délka jeskyně: 25m

Převýšení oproti vchodu: -3m

Od roku 2008 pracovištěm ZO 6-22 Devon a na začátku roku předána nové skupině Kerberos.

Jeskyně je situovaná do pravého úbočí žlíbku Peklo, východně od obce Veselice, 70 m vzdušnou čarou západně od jeskyně č.100. Její vchod leží ve výšce 486.7 metrů nad mořem – o deset metrů výše než vchod do č.100, a jen přibližně 12 až 13 metrů pod povrchem. Co se týká charakteristiky jeskyně – je vyvinuta zhruba v severojižním směru, ale není na tektonické poruše, ale podle široké stropní klenby má charakter spíše jeskyně výtokové. Ale vzhledem k tomu, kde se jeskyně nachází, je to jen teorie. Šířka klenby je v průběhu jeskyně cca 3-4m. Výška volného profilu je minimální, od 10 do 20cm. Během prokopávání průlezného profilu je nacházena v hloubce 20 až 30cm původní krápníková výzdoba stalagmity délek 20 až 25cm, narostlé na sintrových deskách tloušťky 1až 2cm. V podložní vrstvě jsou převážně hrubozrnné písky až štěrky opracované vodou s příměsí vápenitých částic nejasného původu. Místy je dosti hojný výskyt tmavého až černého zabarvení povrchu kamenů, které by mohlo znamenat pozůstatky dávnověkých požárů. Vrchní část výplní je převážně tvořena hlínou splavenou s povrchu, místy se zbytky organických hmot a ulit plžů, která úplně zakrývá krápníkovou výzdobu původního dna jeskyně. Na převážně vodorovném stropě jeskyně jsou vlivem skapové vody hojně vytvořeny drobné krápníkové útvary (brčka) do velikosti 2-3 cm, ojediněle delší. V závěrečné fázi jeskyně se strop zvedá pod úhlem 25 stupňů a prostora je zasedimentována plným profilem. Sedimenty zde jsou mnohem vlhčí a nezhutněné. Předpokládané volné prostory jsou potvrzeny v únoru 2009. Nalezená síňka zhruba 2x1 m a výška cca 1,5m v nejvyšším místě nazvaná honosně Valentýnský dómek. Následně je pokračováno v prokopávání sedimentů proti směru  předpokládaného postupného zanášení prostory.  Hned za objevenou volnou prostůrkou je další pokračování kompletně ucpané až po strop. Složení sedimentů je obdobné jako v jiných částech jeskyně. Horní vrstva jílovitá hlína s kolísající mocností, další vrstvou jsou písčité, místy až štěrkovité usazeniny. V hlinité vrstvě se navíc vyskytují  zejména na pravé straně prokopávaného profilu svislé vrstvy  tmelené vysráženým sintrem, což značně ztěžuje odtěžování. Za poslední zatáčkou jsou tyto vrstvy po obou stranách chodbičky.  Ve spodní vrstvě narážíme navíc na tvrdé pískovce.  Prokopáváme ještě pár metrů novým směrem. Profil se nejprve zužuje, následně pak rozšiřuje, ale horní vrstva hliněných výplní se téměř vytrácí a je nahrazena jemnými písky s tvrdými pískovcovími proplástky.  Hlína do jeskyně byla s největší pravděpodobností splavována malými puklinami, které byly využívány plchy jako  cesty do jejich zimoviště. Od Valentýnského domku byly v hliněných výplních - zpravidla u stropu chodbičky o průměru cca 5 cm, které je možné najít i na konci chodby.  2 metry před poslední zatáčkou je ještě vykopána mělká sonda na pravou stranu chodby pod  klenutý strop do vzdálenosti cca 1,5m.  Na závěr prací bylo provedeno zaměření volných prostor.  Tím byly práce na této lokalitě pozastaveny.

 

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode