červenec 2010

Pracovní akce 3.7.2010 a 5.7.2010 - příprava materiálu, Kamenný ponor - účast Hawk, Anife a Luky - jak jinak

90)3.7.2010:  Výroba závěsné drážky pro dopravu odtěžovaného materiálu z koridoru. V podstatě jakási zámečnická činnost ve smyslu - železo, vrtačka, flexa a svářečka, nijak zvlášť zajimavá, ale docela důležitá. Do večera je s přestávkami vyroben jednoduchý prototyp, jenom prozatím nikdo neví jak bude fungovat v praxi.

91)5.7.2010: Dnes je právě vhodný den na odzkoušení dopravní drážky přímo na místě.  Již od rána je velice teplo (až horko) a během dne se zaručeně teploty vyšplhají na třicítku, na povrchu bude prima opalovačka, možná i spalovačka. Dole bude podstatně chladněji. Jsem zvědav, kolik poteče koridorem vody. Brzy po tom co dorážíme na lokalitu mám možnost se o průtoku vody přesvědčit na vlastní oči. Množství protékající vody je od minula znatelně menší, ale i tak to bude stačit na řádnou koupel. Nejdříve jdeme nainstalovat dráhu. Jde to celkem dobře. První komplikace nastává u první zatáčky. Na první pohled zatáčka není nijak zvlášť velká, ale teprve při ohýbání dvoumetrového kusu dráhy je teprve zřejmé jak velký je zde oblouk. Než dokončíme instalaci prvních pěti segmentů jsme docela mokří. Hned potom proběhne funkční zkouška. Přepravní vozík nejde špatně, ale brzy se projevují drobné konstrukční nedostatky, především při jízdě s prázným kbelíkem má vozík snahu narážet do závěsů.  Druhou chybičkou je pootáčení druhého segmentu, díky nějakému bočnímu pnutí z třetího obloukového kusu. Budeme to muset dnes nějak vydržet, na závěr dráhu rozebrat a  doma provést nějaké drobné úpravy. Posledním nedostatkem je výška profilu, který je v některých úsecích snížen a kbelík zbytečně drncá o dno a vyosuje vozík při vytahování. Tento nedostatek jdeme napravovat neprodleně. Necháváme si dolů poslat kango a hurá na to.  Během následující hodiny jsme již jako úplní vodníci. Nerovnosti dna jdou osekávat celkem dobře.  Postupujeme po etapách - prohloubit koridor kam se dá kangem dosáhnout, potom odtěžit a znovu dokola. Po nějaké době střídá dole Lukyho Anife (potřebuje se určitě ochladit a zde je to pravé místo) a Lukáš se jde pro změnu ohřát. Pokračujeme  s prohlubováním koridoru až na konec instalované dráhy. A čas neúprosně letí. Chlad jeskyně a neustále proudící studená voda mě nakonec udolávají. Ukončujeme těžbu a demontujeme dráhu, aby se mohla vylepšit. Než se vytahá všechen materiál na povrch,  skoro mi cvakají zuby z podchlazení. Na povrch se dostáváme  v šest večer. Venku je příjemně teplo. Sundaváme  a ždímáme oblečení a vyléváme vodu z holinek. Dnešní sváteční koupání trvalo celých osm hodin.  A pak už jen cesta k domovu.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

92)Pracovní akce 10.7.2010 - Kamenný ponor - účast Hawk, Anife, Luky a host Jirka Tobiáš

Vyrážíme tradičně něco před osmou hodinou ranní, ještě nezbytný nákup nějakých pochutin a hlavně pitiva, neboť jsou na dnešek hlášena pekelná vedra. A pak už nás nic nezdržuje (jen hustota provozu na komunikacích). Dorážíme na místo k naší lokalitě pár minut po půl desáté a už je pořádné vedro. Obloha je jako vymetená. Moc dlouho se nezdržujeme, proběhne rychlá příprava a jdeme dolů do chládku. Přítok vody se opět zmenšil, ale rozhodně to není ještě sucho. Nejprve zabudováváme upravené dráhy a vzápětí provádíme funkční zkoušku provozu. Přepravní vozík jezdí o poznání lépe, dolů zcela bez obtíží, ale nahoru drobný problém vytváří prozatím jediná zatáčka na dráze. Vytahovací lano nevede souběžně s dráhou a má tendenci vozík v zatáčce vykolejit. Nejsnadnějším a okamžitým řešením je jeden člověk v zatáčce, který koriguje průběh lana a tím pádem hladký průběh těžby. Během docela krátké doby Anife dotěží zbytek materiálu z minula a nechává si poslat dolů kango. Upravuje ještě pár míst  ve "skluzavce" a pak ještě přibírá dno v místě, kde končí namontované dráhy. Odtěžujeme ve dvou lidech narubaný materiál a je jasné, že v zatáčce musí někdo tutově být.  Dáváme pauzu na občerstvení na povrchu. Sundáváme promočené overaly a než opečeme a sníme oběd, je všechno co bylo mokré, úplně vysušené. Overal je jako prkno, než ho znovu obleču musí se nejprve polámat. Po pauze jdeme dolů já, Luky a Jirka. Jirka si jde vyzkoušet nakládání narubaného materiálu ve stísněné prostoře a mokru a když je dotěženo, sleze si až na doposud známý  průlezný konec jeskyně. Jak sám pak říká, dolů to jede samo, ale zpět je to pořádně do kopce. Mezitím pokračuju v prohlubování koridoru mezi osmým a desátým metrem a přibírám dle možnosti i boky. Jde to ztuha. Luky se vrací na povrch pro vrtačku a kotvy, abychom mohli prodloužit dráhu o další dva metry, což taky vzápětí uděláme. Celkem je zde zabudováno deset metrů závěsné drážky. Ještě se pokouším vyrubat kousek dna, ale moc to nejde. Únava a studený odchov dělají své. Odtěžujeme narubané kamení a pro dnešek končíme. Ještě nás čeká nahoře uklidit a naložit veškerý materiál a přesto, že je skoro šest hodin večer je vedro stále úmorné. Počasí jde letošní rok z extrému do extrému, ale na to jsme bohužel krátcí. To je pro dnešek vše.

Hawk

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 93)Pracovní akce Kamenný ponor 17.7.2010 - účast: Hawk, Anife a Luky  

Dnešek je ve znamení  pokračování v desátém metru Tobogánu. (Původní pracovní název Koridor, byl během dneška změněn na oficiální "Tobogán" - od zakroucených skluzavek z vodních atrakcí se liší několika málo detaily: dno ještě není zdaleka tak vyhlazené, voda je podstatně studenější a místo plavek je vhodnější používat celotělový overal - nejlépe s vyplechovanou sedací částí...)

Dnešní příjezd je posunut již na osmou hodinu ranní, neboť očekáváme značné horko. A rozhodně nelze říct, že jsme zklamáni. Již  v těch osm je vedro tak značné, že bych nějraději svlékl i vlastní kůži. Místo toho si bereme podvlékací hadříky a ještě overaly a než to všechno dooblékáme, vesele se potíme. Já a Anife jdeme dolů a Luky si dnes bere dobrovolně stanoviště na povrchu. Dnešním stanoveným úkolem je provést přibírku na devátém až desátém metru Tobogánu. Důvod je prostý, výška profilu je zde docela malá jak na prolezení (pro pořádně urostlá chlapiska), tak i pro přepravu materiálu. A s tímto profilem se budeme potýkat i na dále (až do odvolání). Tím myslím do té doby než se jeskyně posune do průleznějších formátů, kde budeme moci chodit vzpřímeně. Ale prozatím dost fantazie a zpět k realitě. Nejprve uděláme pár snímků ze spodní části průlezné chodby. Zde se budu dnes čvachtat.Na mnoha místech lze sledovat zvláštní zbarvení stropu.

Ostré škrapy ve spodní části puklinového komínku zhruba na šestém metru Tobogánu.

Další fází je nastěhování vrtačky a dalšího potřebného materiálu. Nadchází doba pro vrtání děr pro mikrotrhací práci. Ale nestojí to za nic. Pískovec je sice měkký, ale to je spíš na závadu. V kombinaci s vlhkostí je to úplná katastrofa. Vynášecí spirála vrtáku se dokonale zalepuje a vrtání se tak stává doslova utrpením. Absolutně ztrácím pojem času. Než návrtám těch pár dírek jsem docela zmordován - zlatej vápenec. Podle Igora by bylo jednoduší dělat přibírku stropu. To by jistě bylo, ale po zkušenosti s tím velkým balvanem za průchodem do staré části jeskyně se mi do stropu vrtat moc nechce. Strop zde tvoří téměř jednolitá deska úctyhodných rozměrů (viz snímky), s občasnými znatelnými trhlinkami. Přibírka dna mi připadá bezpečnější, i když možná bude namahavější. Další rozhodnutí budeme muset přijmou během blízké doby, což bude směr naší cesty. Původní "Koridor" se zde stáčí doleva a směr závěsné dráhy se zde odchyluje. Buď další zatáčka (již částečně prohloubená) nebo rovina a větší přibírka.

Naše stropní dráha přinesla pár ohlasů ze světa jeskyňářské komunity, ve formě rad a video snímku z jedné podobné závěsné dráhy. Děkujeme Francimu a Martinovi za inspiraci, určitě se pokusíme některý z osvědčených prvků pro naši dráhu využít. V těchto situacích jsou dobré nápady i rady vždycky vítány.

Vraťme se na místo činu. Po dokončení vrtání je provedená kýžená přibírka a " krátký odpočinek na povrchu".  Lukáš během našeho snažení v jeskyni prozatím prováděl odklizení skládky vytěženého materiálu. Po krátké poradě se rozhodujeme k dokončení odklizení nahromaděných kamenů a sedimentů, protože už zde nebylo k hnutí. Zabere to ještě skoro dvě hodiny, než odklizení dokončíme, je ale tak příšerné vedro a dusno, že nás to zcela vyčerpává. Po doplnění energie ve formě guláše a litrů tekutin následuje krátký oddech ve stínu. Fouká poměrně silný, ale teplý vítr a přináší vyhlížené mraky, které občas zastíní sálavé slunce, což je příjemnou změnou. Nakonec přichází i déšť, tak zabalíme vercajk a opustíme pro dnešek lokalitu. Pokračovat budeme zase příště.

Jen ještě jedna, možná nepodstatná poznámka: zítra 18.7. to bude přesně rok od slavnostního prvního výkopu na této lokalitě. Myslím si, že všichni, kdo se zde podíleli svým přispěním, odvedli pěkný kousek práce. Viz  zápisy z akcí od čevence 2009.

                                                                                                                                                                                        Hawk