Leden

První pracovní akce roku 2011

106)1.1.2011 - Kamenný ponor 

Účast: Hawk a Anife. Rozhodnutí padlo 31.12. ve večerních hodinách. Protože se nezúčastňujeme žádných bujarých oslav konce roku, což znamená, že ráno budeme (na rozdíl od spousty ostatních) fit a bez bolestí hlavy a podobných příznaků, můžeme se věnovat smysluplnější činnosti než léčit kocovinu. Vyrazíme zkrátka do krasu i proto, že je sobota, ale hlavně proto že se nám chce. Skutečnost, že jsme jen dva není nijak deprimující. Nebudeme těžit vyrubaný materiál až na povrch, ale uložíme ho na meziskládku na dno šachtice. Od minula je tam sice docela pěkná kupa (156 kýblů), ale snad se tam ještě něco vejde. Po příjezdu a převlečení nejdříve spustíme dolů potřebný materiál a pak jdeme na to. Od poslední akce je situace na konci Tobogánu taková, že ve stropě zůstaly zaklíněné dva docela velké balvany, které musíme nejdříve nějakým způsobem rozebrat a pak bude situace o něco lepší. Pouštíme se do toho veškerou technikou, kterou máme k dispozici. Po dvou hodinách usilovného snažení jsou kameny rozloženy na "prvočinitele", tím samozřejmě nemyslím, že by z nich byl prach, ale jsou ve struktuře, která se dá naložit do kýble. Po této činnosti si dáváme krátký odpočinek a využijeme ho na přípravu a konzumaci oběda.  Následně pak opět sestupujeme do jeskyně. Jdeme odtěžit připravený materiál. Teprve v této chvíli zde postrádáme třetího člověka. Poslední dráha je už dost daleko od místa kde se nakládá, takže s každým kbelíkem se musím soukat kousek do kopce než ho zavěsím na dráhu. Bude to dnes super tělocvik. Postupně vybírám narubaný materiál a pak ještě odtrhávám další volné menší kameny ze stropu. No menší - jak se to vezme, dají se sice ručně posunout, ale musí se paličkou trochu nadrtit, aby se pak mohly naložit každý do několika kbelíků. Přes veškerou snahu odstranit ze stropu všechno co tam stoprocentně nedrží, se mi to stejně nedaří. Strop není prostě kompaktní skála, ale je tvořen skalními bloky ohraničenými trhlinami v některých případech s hlinitou výplní, ve svislých a šikmých rovinách, které jsou vzájemně uklínovány. To znamená, že rozebírání stropu bude i nadále nesnadné, ale né nemožné. Pokračuji v odtěžování materiálu, dokud není všechen dostupný materiál rozebrán a odtěžen. Pak je možnost si prohlédnout dvaceticentimetrovou volnou prostorou  kam směřujeme. Zhruba po třech metrech je profil zaplněn kameny, které sem mohla sesunout během vývoje jeskyně voda nebo jsou vysypané ze stropu. To si budeme moci ověřit až se tam dostaneme. Pro dnešek už toho máme docela dost. Bylo narubáno a vytěženo  na meziskládku 68 kbelíků. Příští akce bude zaměřena na odtěžení meziskládky, protože je zde už uloženo 224 kbelíků a už se sem skoro nic nevejde. Teprve pak budeme moci pokračovat kupředu.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

107)Pracovní akce Kamenný ponor - 5.1.2011

Účast: Hawk, Hrůza a Honzík - host.

Cílem dnešní akce je odtěžit veškerý materiál uložený na meziskládce pod šachticí. Je ho tam dost velká hromada, takže to bude nářez. Vyrážíme dnes dřív než běžně, což je něco málo po sedmé hodině. Silnice nejsou nic moc, alespoň tedy u nás na Vysočině. Fouká silnější vítr a na mnohých místech se díky němu vytvářejí slušné závěje a silničáři tradičně nikde. Jedeme raději pomalu a jistě. Na místo dorážíme zhruba ve třičtvrtě na devět. Instalujeme vrátek a připravujeme všechno ostatní pro těžení. Ještě vysvětluji dnešním parťákům co, kde a jak a pak už lezu na dno. Těžba je nezáživná, monotonní činnost, ale není bez rizika. Kbelík může cestou na mnoha místech zachytit o žebřík a v tom lepším případě se jen rozkývá, v tom horším může upadnou ucho a pak následuje volný pád kamenů. Pro obsluhu dole jsou to nepříjemné chvilky. Vzhledem k tomu, že dnešní obsluha vrátku nemá žádné předchozí zkušenosti s těžbou, raději si dávám bacha. Nakonec se to vyplatilo. Zhruba po odtěžení poloviny materiálu se u jednoho kbelíku těsně pod vrchem šachtice trhá ucho a je z toho velkej rambajs. Stíhám uskočit do bezpečné vzálenosti, žádný kámen mě netrefil.  Druhý připravený kbelík je na tom poněkud hůře. Dostává přesný zásah a je po něm. Doufejme, že budeme mít dostatek kbelíků na dotěžení. Po tomto zážitku si dávám ještě větší pozor. Do konce těžby už spadne dolů jen pár menších kamenů po drncnutí do žebříku, ale jinak už nic většího.  Ve 13.15 je dotěženo.  Na sobotní akci je tedy všechno připraveno pro další postupy.  Hrůza s Honzíkem se jdou podívat  a ohřát na dno a já se mezitím převléknu do suchého. Nakonec balíme, jen ještě malá sváča, protože nám malinko vyhládlo a pak už zpět k domovu.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

108)Pracovní akce  Kamenný ponor - 8.1.2011

Účast: Hawk, Anife a Luky

Další lednová sobota je zde. Je sice poznamenaná oblevou a po nočním dešti i ledovkou, ale to neznamená, že zůstaneme doma.  U nás na kopcích to místy docela klouže, ale s ubývající  nadmořskou výškou zbývají jen louže.  Celou cestu nás navíc doprovází nepříjemná mlha. Ani v Suchdole tomu není jinak. Dnes není nijak zvlášť příjemné počasí, leda tak na činnost v jeskyni.  A tam přesně směřujeme.  Je kolem půl desáté, když sestupujeme do Kamenného ponoru. Od posledních akcí je meziskládka materiálu na dně šachtice vyklizena a na konci šikmé chodby "Tobogánu" je třeba pokračovat v začištění stropu od materiálu, který zcela nedrží. Jednoduchým způsobem lze zjistit poklepáváním na jednotlivé části skalního stropu zda jsou pevné a nebo né. Uvolněné kameny vydávají zvuky,  jak se říká, jako prasklý hrnec. Ale i zde záleží na objemu kamene. Velký kámen, který sice vydává zvuk jako pevný materiál může být rovněž uvolněný a může hrozit pádem, což už nám tato lokalita několikrát předvedla, ale zde záleží i na celkovém charakteru daného místa.  Strop  konkrétně v koncové části Tobogánu místy pěkně duní, což znamená, že jsou tu volné součásti, ale zároveň vytváří jakousi klenbu, ve které jsou vrstvy kamenů do sebe dokonale zaklíněny a padat se jim moc nechce.  A to je jedna z věcí, co musíme dnes udělat. Pokud to jen trochu půjde odstranit ze stropu volné kameny. Já s Lukášem jdeme na to a Anife bude vytahovat naložený materiál do kbelíků a vysypávat na meziskládku. Pomocí různého nářadí, uvolňujeme a rozbíjíme další a další kameny. Po narubání a odtěžení 43 kbelíků nás únava a pocit hladu donutí vystoupit na povrch. Počasí si dnes umanulo, že nás bude navíc omývat deštěm a za tu chvilku než připravíme jídlo zvlhneme ještě víc, než jsme doposud byli. Hned po jídle se vracíme dolů, pokračovat v práci. Stejným způsobem ubíráme narušený materiál dokud není strop očištěn. To prezentuje dalších 44 kbelíků. Pak už se věnujeme výhradně vrtání a přibírce směrem kupředu. Absolutně ztrácíme pojem o čase a než dokončíme všechny postupy,  je naše únava víc než zřejmá.  Jedno je ale jisté - příště nás čeká vytěžit pěknou hromadu materiálu, ale už to taky chce prodloužit dráhu alespoň o dva metry. Pro dnešek končíme, vytahujeme materiál na povrch, kde se mezitím dávno setmělo. Však už je taky po sedmé hodině večer a mlha je snad ještě hustejší než byla přes den. Dnešní zpáteční cesta nebude vůbec příjemná, ale nijak to neovlivníme. Tak zase příště.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

109)Pracovní akce - Kamenný ponor  15.1.2011

Účast: Hawk, Anife a Luky

Po týdení přestávce opět v akci. Sníh zmizel, zůstalo bláto a voda se vsákla do podzemí. No to bude asi dnes nadělení. Hned po sestupu se o tom přesvědčuji na vlastní oči. Starou přístupovou chodbou se valí potok, jaký jsme zde ještě ani nezažili. Zahloubená stružka v Tobogánu  místy nestačí, takže voda se mírně rozlévá do celého profilu. To budeme dnes jako vodníci. Nejdříve pouštíme dolů připravené dráhy, vrtačku a kotvící materiály, aby se prodloužila dopravní cesta. Před montáží dráhy probíhá zkouška nasucho, která nám ukazuje, jak je třeba připravenou dráhu přihnout a po přihnutí dojde na ukotvení do stropu a svrtání a sešroubování profilů. Pak je provedena funkční zkouška takto upravené dopravní cesty. Stav je celkem ucházející, jen to místy malinko drhne. Po drobné úpravě stropu se situace podstatně vylepšuje a my se pouštíme do vlastní těžby kamení minule připraveného. Zde se objevuje ještě jeden zádrhel při zatížení drhnou kbelíky na poslední dráze o dno, vzhledem ke změně podélného profilu. Nechce se nám přerušovat právě zahájenou těžbu, tak upravení dna odložíme  a provedeme to až po svačině. Kbelíků dnes bude asi hodně, neboť kamení je kupa. Už se začínám vážně zabývat myšlenkou na vyrobení navijáku na tahání materiálu, protože ten kdo tahá kbelíky, zde má nejhorší práci a smutné je to, že to v devadesáti devíti procentech zbude na Anife, jako jediné ženě v týmu. Do dvanácté hodiny je vytěženo 71 kbelíků. Lezeme na povrch se posilnit a připravit materiál na úpravu profilu dna. Po nezbytném zdržení s jídlem se neprodleně vracíme s Lukášem dolů, Anife bude mít chvilku pauzu u obsluhy centrály, než ubereme dno a pak opět sestoupí na své místo u těžebního lana.  Z ubraného dna jsou minimálně dvě desítky kbelíků materiálu, ne-li víc. Postupně odtěžujeme i další materiál a než vybereme všechno je už po půl páté. Všichni tři toho máme tak akorát. Po obědové pauze bylo ještě odtěženo rovných 100 kbelíků. Dno šachtice je úplně vrchovatě zaplněné kamením. Po minulé akci zde bylo uloženo 87 kýblů, dnes 171, což je dohromady 258 - takže hromada jako prase. Příští akce bude tudíž ve znamení hromadné těžby kamení na povrch, ale tentokrát použijeme nový kovový kbelík s pořádným uchycením, silným uchem a o něco zvýšeným objemem. Takže doufám, že to půjde i rychleji a nebudou mě dole nahánět padající kameny. A to je pro dnešek vše.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

110)Pracovní akce 19.1.2011 - Kamenný ponor

Účast: Hawk a Anife

I středa je senza den pro činnost v jeskyni. Ale hlavním důvodem je vyčistit si meziskládku na dně šachtice, aby byla na sobotu prázdná a bylo kam sypat další materiál. Meteorologové předpovídají hnusně, což znamená déšť, sněžení a případnou místní ledovku. Pokud jim ta předpověď vyjde nebude to žádná slast. Hned ráno máme možnost se přesvědčit, že je zase počasí poslechlo. Na silnici - jako na kluzišti a do toho začíná pršet i když se přes mraky na chvíli prodírá sluníčkoNež však popojedem kousek cesty, vyhrají mraky a slunce pro dnešek nenávratně zmizí, ale alespoň přestalo pršet.

Skládka pod šachticí je beze změn. Žádný permoníček ji za nás neodtěžil, tak se do toho pustíme sami. Nový kovový (sice nevzhledný) kýbl, s objemem tak 50 litrů, ale zato s pevným uchem, je odzkoušen a zcela vyhovuje. Jak na vyklápění, tak na velikost a vrátek s touto vytahovanou váhou nemá žádný problém i když  ho nakládám až po okraj. I tak ta hromada mizí jen pozvolna. Celá těžba je dokončena až v půl třetí odpoledne i s přestávkou na oběd. A protože je ještě dost času,  jdeme ještě udělat kousek jiné práce a tou je přibírka další části stropu. Odzkoušíme dnes jinou vrtačku a nové vrtáky. Jsme mile překvapeni výkonem vrtačky a nová konstrukce vrtáku se taky skvěle osvědčuje. Doba vrtání se tím pádem slušně zkrátila. Přibírku dokončujeme v pět hodin a pak už jen balíme a odjíždíme. Na cestu se pěkně ochladilo a ke všemu ještě něco začíná padat z mraků. Nejdřív je to slabé mrholení, které se postupně s ubývajícími kilometry směrem k Vysočině mění na sněhulení a od Nového Města na Moravě k nám se silnice opět mění na klasické kluziště. Silničáři opět neodhadli situaci a sypat silnice je zbytečné, když to na jaře zase roztaje. A s naším oblíbeným heslem: "Ať si řidiči pomůžou sami" - se vesele doklouzáme těch posledních jedenáct kilometrů až domů.

Hawk

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

111)Pracovní akce 22.1.2011 - Kamenný ponor

Účast: Hawk, Anife, Luky a host Jindra Dvořáček ZO 6-17

Vrátila se zima, teploty zase padají pěkně pod nulu a tím pádem je terén kolem vstupu do šachtice příjemně umrzlý. Bláto se od středy změnilo v kámen a s veškerým čvachtáním je proto ámen. To se nám to pěkně rýmuje. Dnes máme v plánu malinko upravit úplný začátek dráhy, aby se dalo lépe tahat, pak odtěžit od minula narubaný materiál a pokud zbude čas, tak dle potřeby provést další přibírku. Spouštíme potřebné vybavení a jdeme na to. Upravení dráhy je prvním úkolem. Demontovat koncové kotvení, pak přihnout první dráhu do mírného oblouku, odzkoušet dopravní vozík a nakonec opět dráhu ukotvit. Je to vlastně otázka jen několika minut a dráha je upravena. Pak už sestupuji na konec Tobogánu a připravuji materiál do kbelíků k těžbě. A zrovna v ten moment dostávám vzkaz od Lukyho a Anife, že máme návštěvu, která má chuť se zapojit do činnosti na této lokalitě. Nabídku pomoci s radostí přijímáme. Jindra z Topasu se během několika minut objevuje až zde v koncové části Tobogánu. Ve čtyřech lidech probíhá těžba mnohem snadněji a hlavně rychleji. Do dvanácté hodiny, je prakticky odtěženo a na meziskládku nasypáno 100 kbelíků. Situace na konci chodby se dnes podstatně mění. Levá strana, která je po celou dobu přibírek více rozpukaná  nám po odstranění volných kamenů ve stropě a na dně, ukazuje průhled do volné prostůrky, která má ve dně prastaré odvodňovací korýtko , strop je díky různým poruchám docela členitý a jsou zde dobře patrné vyerodované různorodé útvary.  Mimo  to jsou zde viditelné znaky krasové výzdoby - sintrová záclonka. I když to není žádný velký zázrak, je to určitě příjemná změna. Hlavně to pro nás znamená, že se zde pokusíme profil chodby pootočit mírně doleva, abychom tak využili toho zýšeného profilu. Bezpečnému prolezení do tohoto prostoru zde brání kamenná deska tloušťky tak 35 cm zdánlivě vysící ve vzduchu a jeden další placatý kamínek, který se při odstraňování volných placatých kamínků posunul po této placaté desce směrem z kopce a na jejím konci se opřel o strop. Hned po vyhlášené pauze na občerstvení se začneme zabývat uvolňováním a rozšiřováním  průchodu. Po konzumaci ohřátého guláše připravujeme další potřebné pomůcky pro provádění přibírky a lezeme zase dolů.  Ještě provádíme dotěžení tří kbelíků materiálu, který zde zbyl a jdeme vrtat. Anife a Luky zatím vyčistí Tobogán od materiálu, který občas z vytahovaného kbelíku vypadne a postupně se různě odhrnuje při prolézání někam do boku,  začne se zde postupně hromadit a občas i trochu překáží. Jak se pak nakonec ještě dovídám,  Lukáš ještě upravoval dno v místě,  kde vyčníval kámen, za který kbelíky pravidelně chytaly. Takových míst je zde ale ještě víc. Možná by to chtělo ještě profil v takových místech poupravit a zlepšit tak plynulost těžby. Dole zatím pokračujeme ve vrtání přibírky. Jak jsem si minule pochvaloval rychlost vrtání, tak dnes mám pocit, že začíná pomalu stávkovat centrála. Výkon vrtačky znatelně kolísá a vrtání se tím pádem prodlužuje. Přibírku dokončujeme až kolem páté hodiny, což je čas tak akorát na ukončení dnešní akce. Někteří jsou pěkně vymáchaní  a tím pádem taky pěkně vychlazení, až to není zdrávo. Vyhlašujeme ústup na všech frontách. Na příští akci se ukáže, jak bude vypadat další postup na této lokalitě a kam se posuneme. A to je pro dnešek úplně všechno.

Hawk

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

112)Poslední lednová, v pořadí šestá, pracovní akce na Kamenném ponoru - sobota 29.1.2011

Účast: Hawk a Anife

Po minulé akci, kdy jsme si pochvalovali pohodičku při účasti čtyř lidí, bude dnes asi mnohem hůř. Dnes není aktuální ani obvyklá trojka, ale jen vytrvalostní dvojka. Původně naplánované úkoly pro dnešní akci jsou sníženou účastí lehce v ohrožení, ale co zvládnem, to zvládnem. Během týdne jsem vyrobil dlouho slibovaný minirumpál pro těžbu v Tobogánu, která byla doposud jednou z nepříjemných a namáhavých součástí naší celkové činnosti. A to je první dnešní úkol - zabudovat rumpál v omezenem a šikmém prostoru tak, aby byl funkční a usnadnil těžbu. Využívám k tomu účelu stojku, kterou jsme kdysi podepřeli volný balvan ve stropě, na kterou kotvíme další součást konstrukce, která bude sloužit k ukotvení rumpálu. Pak ještě zabudovávám další prvky, nakonec připevním rumpál. Poslední součástí dřevěných konstrukcí jsou další dvě stojky, kterými pro jistotu podepírám balvany ve stropě, aby byla obsluha relativně ve větším bezpečí. Další věc, kterou musíme ještě před zahájením těžby provést je prodloužení dráhy o další dva metry, jinak by se už v tomto počtu nedalo ani pokračovat. Po prodloužení dráhy provádíme první zatěžkávací zkoušku celého systému. První kbelík se daří vytáhnout celkem dobře, při spouštění prázdného dochází v jednom místě k zastavovaní vozíku o strop, což se nakonec provizorně vyřeší dvěma dřevěnými klínky, které zvětší vůli pro průjezd vozíku, ale pro příště to bude vyžadovat jiné lepší řešení. Než se nám daří všechno dokončit, pokročila doba natolik, že už je tak akorát čas na občerstvení. Jdeme se tedy posilnit a hned pak se dáme do těžby. Další problémek se objevuje po odtěžení asi dvaceti kbelíků. Protože dráha není samozřejmě v přímce, má lanko  tendenci tření o boky v zatáčkách a snadno pak vybrousí v kameni drážku, ve které se nakonec dokážou zachytit svorky a je po těžbě. Nezbývá než jít kangem upravit profil, aby se situace vylepšila. A když už jsem v tom, tak ještě průběžně upravuju i ostatní výstupky, za které při těžbě zachytával kýbl. Nakonec je z toho opět velká hromada materiálu. Než dokončím upravení několika metrů profilu, jsem v důsledku protékající vody mokrej jak vodník.  Ale kbelíky už jezdí o poznání lépe. O čase, který jsme věnovali úpravě trasy nemám ani ponětí a ani to raději nezjišťuju. Jdeme pokračovat v odtěžování od minula narubaného kamení. Pomalu se prokousávám kupředu zaběhnutým způsobem, což znamená velké kameny zmenšit paličkou, naložit do kbelíku, kbelík zavěsit na pojízdný vozík a dát pokyn Anife k vytažení nahoru. Dorozumívání se stává obtížnějším, neboť je stále rušeno zurčícím potůčkem, takže některé povely "Nahoru" jsou zcela bez odezvy a je třeba je i několikrát opakovat. Pokud si chceme navzájem sdělit nějaký poznatek, který se nedá vyjádřit jedním slovem, je to téměř nemožné. Další desítky kbelíků putují na meziskládku na dně šachtice. Snažím se odtěžit alespoň tolik, aby se dalo nakouknout kousek kupředu. V levém boku je vidět několika místy do volné prostory, stále ještě známé  staré, původně průlezné trasy a zbytek prostoru je docela zaplněn vyerodovanými kameny. Ve směru postupu je mezera téměř ucpaná naplaveným materiálem a napadanými kameny, takže nijak zvlášť daleko vidět není. Anife mi dává avízo, že skládka už je úplně vrchovatá, a že je nejvyšší čas končit. Kromě Anife mi to už minimálně hodinu hlásí moje ruce a vůbec všechny ostatní svaly a klouby. Ještě pár kbelíků a pak to  konečně vzdávám. Dovídám se, že už je sedm hodin večer. Vystěhování materiálu provádíme z poslední sil. Na povrch se doslova doplazím. S úlevou se na mrazu převlékáme do suchého oblečení, uklízíme materiál do auta a již v půl osmé jsme na odjezdu. Dnešek byl opravdu hodnotný a úkoly, které byly v plánu jsme splnili. Na skládku bylo nasypáno 121 kbelíků nacpaných k prasknutí, takže příště se musí nejprve odtěžit na povrch. A to je pro tentokrát vše.

Hawk