Únor

112)První pracovní únorová akce na Kamenném ponoru 4.2.2011 - pro tentokrát v pátek

Účast: Hawk, Anife a Luky

Po minulých akcích je meziskládka na dně šachtice doslova zasekaná materiálem a už by se  sem nevešel ani kbelík. Takže dnešní akce je zaměřena na odtěžení materiálu na povrch a pak, když zbude trocha času půjdeme pokračovat v dotěžení zbytku kamení z předminulé akce. Do práce se pouštíme hned po příjezdu na místo. Vzhledem k teplotám nad nulou to bude dnes pro člověka na povrchu mnohem přijatelnější, než by to bylo minule. Lukáš se ujímá obsluhy vrátku a vysypávání na hromadu a já s Anife jdeme dolů nakládat těžní nádobku. Dole je pro začátek ukrutně málo místa, ale s každým kbelíčkem, který odjede k povrchu, se situace pomalinku vylepšuje. S pár nucenými přestávkami nakonec dokončujeme těžbu v odpoledních hodinách něco po třetí. Všechno proběhlo bez vážnějších komplikací. Po ukončení těžby jdeme pokračovat v rozbíjení kamenů na "čelbě" a v odtěžování opět na meziskládku. Všechno co je volné, hlavně ve stropě,  se  snažíme odstranit, ale ne vždycky je to jednoduché. Dnes nám jeden takový kamínek zůstává zaklíněný ve stropě a nejde s ním nijak hnout. Budeme mu muset ještě příště domluvit. Jinak vyklízíme úplně všechno, co je v dosahu. Levá strana raženého profilu je tvořena výhradně kameny na sobě různě poskládanými, které jsou vesměs krásně opracované protékajícími vodami a jsou mezi nimi volné (sice nevelké) průhledy do původního průlezného profilu. Příště vezmeme do podzemí foťák a pokusíme se tato místa zdokumentovat, dokud jsou nedotknuté naší činností. Pokud to půjde, budeme se snažit je takto i zachovat.  Dnešní činnost končíme v šest večer. Na meziskládku je uloženo 88 napěchovaných kbelíků. A to je pro dnešek vše, pokračování příště.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

113)Mimořádná pracovní akce - Kamenný ponor 8.2.2011

Účast: Hawk a SD - Sněženský dobrovolník

Počasí je hned od rána slunečné, tak proč nevyrazit do krasu. Určitě se nudit nebudeme. Od soboty je na meziskládce hromádka materiálu, kterou hodláme vytěžit nejdříve. A pak se uvidí. V deset dopoledne začínáme s těžbou. Všechno proběhlo bez větších zádrhelů. Za hodinu a půl je hotovo. Následuje malé občerstvení a pak připravíme další potřebný materiál na vrtání a bourání a všechno pouštíme na dno. Dnes je navíc ještě v plánu pořídit pár dokumentárních snímků koncové části jeskyně a rozepřít připravenou konzolkou jedno místo na dráze, které je blízko stropu a kde zachytává přepravní vozík. Nejprve pořizuji pár snímků, protože se zde nachází několik minizáclonek, které při následné přibírce stropu zřejmě nevydrží. Následně měním foťák za vrtačku a kotvím do stropu vyrobenou rozpěru.  Pak opět musíme zcela vyměnit nástroje. Místo těch, které dělají malé dírky přicházejí na řadu ty, které prostě dělají velké dírky a nebo dokážou bourat skalnatý masiv. Pouštíme se do práce a do půl čtvrté odpoledne, (což je maximální časový limit pro dnešní činnost) je nalámána docela velká kupa materiálu. Při odlamování části stropu, dle očekávání, bere za své drobná sintrová výzdoba, neboť strop se v desce odlamuje do nedohledna. Tím myslím, že není vidět konec odlomení a kamenná deska dokonale pod sebou všechno pohřbí. Dostávám echo že je nejvyšší čas končit, tak pro dnešek končím. Příště, což bude v sobotu, určitě zase zaplníme řádně meziskládku, pokud se tedy nenajde nějaký všehoschopný dobrovolník, který by pro změnu rozšířil naše řady. Pak by se mohl materiál transportovat až na povrch a to by bylo určitě nejlepší. To je pro dnešek vše. Cestou zpět tentokrát stíháme ještě  krvavý západ slunce.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

114)Pracovní akce 12.2.2011 - Kamenný ponor  

 Účast: Hawk, Anife a Luky

Dnes v sobotu na Slavěnu do jeskyně se poženu, 

při  cestě nám slunce svítí, na silnici z ledu kvítí,

včera ještě byly louže, ale dnes to na nich pěkně klouže.

Když dojedem v pořádku, budem těžit na skládku.

Zapojíme všechny svaly, že budou až pukat skály.

Navzájem si držme pěsti, pokud bude troška štěstí,

zabereme to se ví - a pak snad přijdou objevy.

Moto pro dnešní den s chvilkou speleo poezie.

Vyrážíme, jak jinak, než časně z rána, abychom jednak zastihli východ slunce a taky abychom dojeli na místo už brzy dopoledne. Od minulé akce je v koncové části upravovaného profilu chodby hezká hromádka kamenů až balvanů, které čekají jen na to, aby byly roztlučeny o odtěženy na meziskládku na dně šachtice. Lukáš se dnes rozhodl, že všechny kameny rozbije sám a honem spěchá, aby mu někdo nevyfoukl místo hned v první řadě, přímo u jeviště a aby byla ještě volná palice. Než se stačíme doobléknout do overalu, už mizí po žebříku ve skružích. Dokončujeme nezbytné úkony a neprodleně ho s plným odhodláním následujeme. Dnes bude zase odhodlání určitě třeba, neboť kbelíkový kolotoč právě začíná. Anife u rumpálu si ani nestihne vydechnout. Hned jak sjede dolů prázdný kýbl, je v podstatě ihned nahrazen plným a povelem "nahoru" je hlášeno, že se může tahat, ale mezi tím je třeba s plným kbelíkem odběhnout pod šachtici a vysypat ho.  Co k tomu dodat? Na konci chodby dochází k určitým změnám ve struktuře materiálu a tvaru dna. Dno uskakuje zhruba půlmetrovým stupněm dolů a výplň tvoří převážně mokré písky promíchané s kameny, levým bokem je vidět mezi balvany do volné prostůrky a je odtud slyšet tekoucí voda. Ve směru našeho postupu je patrná svislá puklina, na zdejší poměry nezvyklých rozměrů a postupným odtěžováním materiálu se otvírá průhled i na pravou stranu, směrem k jihu. Po odstranění a rozbití dvou rozměrných balvanů lze prolézt bez problémů doleva do staré původní nízké chodby a nad průlezem je úzký komínek výšky odhadem tři až čtyři metry. Ale co je pro tuto lokalitu zcela nové, je ta nízká chodbička k jihu, do které se dá stěží nakouknout. Dno je tam krásně vyčištěno vodou, která tam dnes sice neteče, ale vypadá to, že tudy původně tekla. Nedá se ani dost dobře odhadnout délka, ani výška a už vůbec není vidět, kam to pokračuje. Ve výhledu a prolezení do těchto míst brání dva veliké kameny, na které je pajsr krátký a stejně tak i ostatní ruční nářadí. Nezbytně přichází na pořad silná destruktivní technika, kterou sice balvany ještě dnes podstatně zmenšujeme, ale už je mužstvo natolik vysíleno, neli přímo zdecimováno, že o nějaké další těžbě nemůže být řeči. A skládka je už taky zase značně naplněná. Dnešních 169 kbelíků vytváří pěknou hromadu. Odpískáme dnešní snažení a příště budeme útočit na volnou prostoru.

Před cestou domů.

Hawk

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

115)Pracovní akce - Kamenný ponor 19.2.2011

Účast: Hawk, Anife a Luky

Tento měsíc počtvrté na Kamenném ponoru. Dnešním plánem je nejprve odtěžit na povrch, aby byl prostor skládky připraven na další materiál, potom prodloužit dráhu a pak se vrhnout na odtěžení materiálu minule připraveného. Potom bude  teprve možnost pořádně nakouknout do volné prostory, která se minule malinko pootevřela na jižní straně chodby, neboli vpravo. První fáze dnešní akce - těžba na povrch probíhá bez nejmenších potíží a přesně v poledne je dokonáno. Následuje rychlý oběd a pak výměna nářadí a opět sestup do jeskyně. Prodlužujeme nejprve dráhu o další dvoumetrový segment, v pořadí již devátý a pouštíme se do odtěžení materiálu. Další mírný oblouk, který jsme byli nuceni na dráze udělat nám ukazuje nezbytnost příště vymyslet a zrealizovat usměrnění ocelového lanka v trase dráhy. Při vytahování dochází k vyosování a následnému zablokování vozíku. Pak nezbývá nic jiného než poplézt do místa "havárie" a vozík uvolnit. Během těžby pak hledám to správné místo kam přibližně umístit naváděcí rolnu, abychom to příště mohli zrealizovat. Průlez do volné prostory se postupně zvětšuje natolik, že se dá prohlédnout celý prostor. Jeho délka je jen pár metrů a konec je zcela zaplněn sedimenty sem splavenými. Žádný velký objev se tentokrát opět nekoná. Pod východním bokem uprostřed je nepatrná mezera, kterou voda odtud odtékala. To ovšem není jediné zjištění, které se zde naskýtá. Dalším zjištěním, poněkud nepříjemnějším je to, že celá tato odbočka je součastí geologické poruchy, která protíná směr našeho postupu, což prezentuje jeden volný balvan vedle druhého, různě do sebe zaklíněné ve třiceti stupňovém svahu. Během dalšího odebírání materiálu se o tom doslova přesvědčujeme na vlastní kůži. Po uvolnění jednoho metrákového kamínku ze dna, se rozjíždí na levém boku chodby další dva o malinko větší a připravují cestu pro další posun materiálu. Provizorně provádíme klínování dalšího balvanu, aby raději zůstal na místě. Odstraňujeme z toho co sjelo dolů to nejnutnější a pokračujeme v odebírání štěrkových sedimentů, které jsou zde ve dně uloženy. Ze stropu v místě poruchy přímo nad směrem našeho postupu trčí zdánlivě pevný balvan ve tvaru příslovečného damoklova meče, který značně zasahuje do profilu.  Po bližším ohledání zjišťuji, že absolutně nemá smysl si ho ponechávat nad hlavou, protože je schopen se kdykoliv sesunout na dno. Hned vedle něj nalevo je další, ještě větší.  A naproti na jižním boku další, v tomto případě odtržená kamenná deska ve stropě tloušťky tak čtyřicet centimetrů úctyhodných rozměrů. Odklízíme z konce chodby veškeré nařadí, aby byla volná úniková cesta a pak pajsrem zkouším jak moc tam kameny drží. Damoklův meč se po mírném zapáčení  pajsrem poroučí s dutým žuchnutím k zemi. Tak to by sakra asi dost bolelo, pokud by se to dalo přežít. Svým pádem odhaluje doposud ukrytý pohled na další připravené volné balvany. Je nad slunce jasnější, že tato lokalita prozatím nedá nic jen tak zdarma. Další ohledávání stavu balvanů (odzkoušení jejich pevnosti pajsrem) nás přesvědčuje pro dnešek o tom, nechat situaci tak jak je a pro příště se připravit materiálově na provedení výztuže nebezpečných míst a pak teprve pokračovat v postupu. Po tomto závěru vyklízíme pro dnešek bojové pole.  Při výstupu z jeskyně vidíme, že meziskládka byla dnes těžbou opět slušně zaplněna a to 120 kbelíky materiálu, které vždycky Anife poctivě počítá, takže i to bude příště část nezbytné činnosti na této lokalitě. A to je pro dnešek vše. Je právě 18.15 SEČ - čas našeho odjezdu ze Suchdola.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

116)Mimořádná pracovní akce - Kamenný ponor 23.2.2011

Účast: Hawk a Luky

Jarní prázdniny nám umožňují jet do krasu i ve středu, ale s jarem to prozatím nemá ještě nic společného. Mrzne o stošest, je téměř jasno a do toho pofukuje od západu čerstvý větřík a jeho ledový dech hravě proniká skrz oblečení až na kůži. A o to je to horší, že ta naše není hroší a proto je nám pěkná kosa. Spěcháme jak to jen jde, abychom už byli v díře. Poklop a první metr skruží je obalen ledem a ze šachtice stoupá pára. Jenže pak se najednou všechno obrací, jako kdyby někdo dole otevřel dveře a proudění se rázem otáčí a studený vzduch je vtahován do jeskyně. Docela mě to překvapuje, ale žádné logické vysvětlení pro to nemám. Spouštíme materiál na výztuže a potřebné nářadí a než to všechno přepravíme až na místo uteče nejméně hodina a půl. Následuje vyhledání a upravení optimálního místa pro stojky, měření, řezání a podepírání těch nepříjemných balvanů ve stropě. A pak další vzpěry do potřebných míst. Celá tato operace nám zabírá zhruba rovněž hodinu a půl. Pak vyklízíme nadbytečný materiál do míst kde nebude překážet. Zkouším zaměřit přibližný směr poruchy, kterou zde budeme přecházet a kompas ukazuje směr zhruba severojižní s odchylkou cca 10° SSZ-JJV. Dnes mám možnost si lépe prohlédnout puklinu vedoucí k jihu, o které jsem minule napsal, že je zcela zaplněna sedimenty, ale je to trochu jinak. Puklina je mnohem vyšší, takže sedimenty zaplnily pouze spodek, ale není dostatečně široká na nějaké prolezení a pokračuje  někam dál. Rovněž  mám, díky dřevěné výztuži, možnost si lépe prohlédnout komínek nad průlezem do původní nízké chodby. V podstatě je to jen rozšířené místo na severojižní puklině, které se navíc rozvětvuje ve výšce cca 2,5m další puklinou i k  západu. Je to jednoduše řečeno v tomto místě dokonale rozlámané na hromadu malých, větších a největších balvanů, přes které budeme muset nějak projít. Pokud tedy chceme sledovat odtékající vody.

Lezeme na povrch něco skousnout a hned potom se pouštíme do rozebírání těch kamenů, které nám stojí, visí nebo leží v cestě. Celou dnešní činnost ukončujeme ve čtyři hodiny odpoledne a lokalitu pro dnešek opouštíme.

Hawk

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

117)Šestá a zároveň poslední únorová akce na lokalitě Kamenný ponor dne 26.2.2011

Účast: Hawk, Anife, Luky a host Franci Musil

Je tu opět sobota a naše tradiční výprava do Moravského krasu k ní neodmyslitelně patří. Tentokrát vyrážíme o něco málo později než obvykle, ale stanovené úkoly na dnešní akci jsou přesto beze změn. Po příjezdu na místo zde u lokality parkuje pro nás neznámé vozidlo a nikdo u něj. Nevěnujeme tomu tedy žádnou zvýšenou pozornost a pouštíme se do převlékání do jeskynních dresů. Od Vavřince po louce přichází a zdraví nás nějaký turista a když se přiblíží ještě blíž poznávám v něm Franciho. Už je to několik let, co jsme se viděli naposled a zub času na nás samozřejmě zapracoval. Proto to počáteční zaváhání v identifikaci. Franciho nabídka v pomoci při dnešní akci přichází nám všem ostatním velice vhod, neboť ve čtyřech se to zde vždycky lépe táhne. Dokončujeme všechno co je ještě třeba a pak mizíme pod zemí. Beru si s sebou Franciho dolů na čelbu, aby se mohl na vlastní oči seznámit s místní situací a Anife s Lukym zůstávají u rumpálu na meziskládce. Od poslední akce, na které se těžilo, leží na meziskládce 120 kbelíků materiálu, na čelbě je připravena od minula pěkná kupička kamenů a čekají jen na to, aby mohly být odtěženy. Pouštíme se do toho. Já si beru na starosti úpravu velikosti kamenů, aby se vešly do kbelíků a Franci nakládá a zavěšuje kbelíky na dráhu. Jak se dělí o rumpál nahoře nemám potuchy, ale kbelíky poslušně odjíždějí nahoru. Občas dochází k zadrhnutí vozíku, takže se musí popolézat a domlouvat mu. Celá závada je v tom, že jsme si prozatím ještě neudělali ten čas na výrobu a zabudování naváděcích rolen.  Brzy už to ale bude nezbytné. Postupně se prokousáváme ke dnu chodby. V cestě zůstává jen jeden větší kámen, který se nechce vůbec podvolit a při úderech palicí vydává vysoké zvonivé zvuky, což bude znamení tvrdošíjnosti a velké pevnosti. Navíc je natolik těžký, že s ním sotva pohnu o pár centimetrů a tak povolávám dolů mladou sílu -Lukyho, který si s Francim vymění pozici a pokouší se kámen zdolat nejprve palicí jako já před tím. Kámen opět odolal. Společnými silami ho posunujeme do boku chodby, kde se ho následně pokusíme rozbít silou strojů. Pokračujeme ještě chvíli ve vybírání drobného materiálu ze dna, včetně naplavených zvodnělých sedimentů, než dostáváme od časoměřiče Anife pokyn, že je nejvyšší čas na oběd. Opouštíme čelbu a jdeme se posilnit a trochu odpočinout. Dnes máme oběd s plným servisem, protože se za námi přijeli podívat rodiče a pečená kuřecí stehýnka připravená pro nás vzali s sebou. Prima jsme si pošmákli a poklábosili a během krátké pauzy připravujeme strategii pro další činnost. Na skládce dnes přibylo dalších 100 kbelíků materiálu, takže je nutné provést nejprve vytěžení na povrch, než budeme moci pokračovat na čelbě. Anife a Luky zůstávají na povrchu a já s Francim opět lezeme dolů. Těžba je poněkud monotónní činností, tak si ji spestřujeme debatou o jeskyních a jeskyňářích - jak jinak. Celou těžbu dokončujeme něco před půl pátou. Franci se s námi loučí a odjíždí za dalšími svými povinnostmi a my pokračujeme za pomoci strojů v další přibírce profilu. Jde to dnes docela ztuha, neboť skála je v těchto místech hodně pevná a nepoddajná. Postupně ubouráváme profil v rámci možností a hlavně sil. A těch už dnes hodně ubylo. Během práce neustále kontroluji balvany ve stropě přerušeném výraznou severojižní poruchou, zdali nedochází k jejich pohybu, ale žádný ani nepatrný posun nezaznamenávám. Do mezery mezi balvany ve stropu ještě pro jistotu narážím krátký hranolek a dřeněnými klíny ho dotahuji, aby se vyloučila možnost sesunutí kamene. Snad to bude prozatím dostačující. Hodiny letí neúprosně je půl osmé večer a už toho máme všichni nad hlavu a proto pro dnešek končíme, balíme a mizíme.

Hawk