Duben Jaro je zde, ať si říká kdo co chce

250)12.4.2014 akce na závrtu U hrušky, tentokrát s účastí jako hrom - podzemní komando: Hawk, Jindra, Pavel Krátký, Mike, Hanka, Luky, Jurda, Zdenda, Lukáš Hubert, Natálka, odpoledne ještě Jirka Slavík a povrchový tým: Igor, Anife, Libor, Vašek a ještě se ukázali i hosti - Franci a odpoledne Jiřka. Začnu s činností na povrchu - byly provedeny kosmetické úpravy přebujelého porostu s komlexním úklidem závrtu.

V podzemí to tak jednoznačně neprobíhalo. Úkolů je vícero a podmínky na dně sondy se drobátko zhoršují. První fází je samozřejmě odčerpání vody, která pravidelně nakape za dobu naší nepřítomnosti v určitém objemu na nejnižší místo. Naštěstí jsme při minulých čerpacích pokusech našli místo, kam je voda schopna odtéct, aniž by se nám vracela tam odkud ji čerpáme. Dno sondy je ale i tak poněkud vlhčí než právě potřebujeme. Druhým důležitým poznatkem je počet kamínků, který se natolik zvětšil, že je to zde tak zvaně "na kameni kámen" ovšem všechny mezery jsou prozatím dokonale zaplněné jílovitými výplněmi, takže když se zde chceme zahloubit, o nějakém kopání se v podstatě nedá hovořit. Mimo těch drobných kamenů se zde vyskytují ještě kameny v objemech, u kterých by se spíš hodil název balvany. Pak je mnohdy lidská síla málo a musí nastoupit technika různých těžších kalibrů. Ovšem ani voda, ani kameny nejsou tím největším nepřítelem. Tím nepřítelem číslo jedna se postupně stalo CO2. Na počátku dnešní akce bylo provedeno měření koncentrace CO2 a jeho orientační hodnota byla 2%. Tato hodnota už není ideální a vlivem činnosti člověka a jeho dýchání v uzavřené prostoře postupně zhoršuje a není zde možnost "otevřít si okno" a vyvětrat. Kromě toho, při zvýšené zátěži (příkladně kopání), může docházet k rychlejšímu zadýchávání a tím pádem i k rychlejší únavě, což se ve výsledné fázi musí nutně projevit"snížením výkonu" v množství odtěženého materiálu. Takže to, co jsme už delší dobu očekávali, je zde. Znamená to vyřešit pro budoucnost odvětrávání pomocí ventilátoru a pokud bych použil hornickou terminologii - použití "lutnového tahu" - pro nehorníky - větrací potrubí, prostě tzv. separátní větrání. Jinak by nás asi z toho brzy "bolela hlava". Přes určitou kyslíkovou nepohodu pokračujeme v hloubení sondy, tedy až po dokončení odčerpání vody. Počet badatelů je natolik velký, že se pokoušíme o zasondování i v odtokové puklině. Ta je situována na pravé straně dómu cca 2 metry nad instalovaným vrátkem. Její  volný profil je minimální a vzhledem k zaklíněným balvanům ze závalu se do té škvíry ani nedá nakouknout. Tak se pokusíme uvolnit drobátko přístup pomocí osvědčené  bourací techniky. Ovšem naše razící techniky jsou v porovnání s důlními metodami jen nepatrné hračičky, ale pořád je to lepší než majzlík a kladivo. V naprogramovaný čas jsme odvoláni na polední pauzu. Na povrchu je příjemně teplo a po občerstvení se pauza poněkud protahuje, protože se vytyčuje koncový bod sondy na povrch a různě se provádějí virgulová měření, teda ostřílení virguláři učí ty, co to ještě nezkoušeli, jak na to.  A u některých (mluvím o sobě) je tato snaha zcela zbytečná, tak se alespoň pokouším o tak zvanou virgulovou parodii, která je jen pro pobavení..., jako mimická herecká vložka. Venkovní ovzduší nás tak rozmlsalo, že to vypadá, jako by se už dolů nikomu nechtělo. Nakonec se ale přeci jen přemluvíme a jdeme pokračovat v dnešním započatém díle. Sondu obsazuje zcela jiný tým a pokračuje se v kopání. Hustota kamenů a vydýchaný vzduch ovšem dělá své. Po urputném zápolení je částečně zdolán i jeden větší balvan, ale žádného jiného převratného výsledku dosaženo není. Vzdáváme to kolem páté odpolední. Na skládku bylo dnes ze sondy vytaženo cca 125 kbelíků. Další možné působení zde je rozhodně limitováno aktivním větráním, odpolední kontrolní měření CO2 ukazuje zvýšení o půl procenta - nazval bych to slovy - "žádná sláva". Balíme to a jdem někam na vzduch.

Hawk

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

251)19.4.2014 - závrt U hrušky a Amatérka

Amatérka: Libor, Jindra, Mike, Honza, Vojta, Jakoubek, Pepe. Dnešním cílem je další z pokusů propracovat se z Východní větve suchou nohou proti přítoku Suchdolských vod. Již v některé z předchozích akcí zde bylo dosaženo malého dílčího úspěchu a to, že se těm zcela nejhubenějším a kratším podařilo propasírovat do doposud  neznámého dómku (odhadované velikosti cca 4x10m), odkud pokračují nevelké trativody ještě někam dál. Pro dnešní den je na programu rozšíření přístupu a případná sondáž kupředu. Přístup do dómku tvoří nevelké koleno, takže je variantou zvětšení rozměru proškrábnout kousek rovně kupředu a pak rozšíření prostupu  nahoru. Materiál výplně jsou převážně štěrky, písky i větší valouny. Nedokážu přesně vyspecifikovat jak velké úsílí je třeba k postupu, protože stručně tlumočím popis činnosti od osob zde zúčastěných. Ovšem jedna skutečnost je jasná, pročišťováním profilu kupředu se postupně otvírá volná cesta vpřed o cca 20 metrů a chodbička je ukončena vodní hladinou. Voda je dokonale čistá a strop se snižuje pod hladinu. Další možný průzkum je v prvé řadě podmiňován zaměřením volných prostor a pak už jen"šnorchl a ploutve"... Snad jen k tomu dodat, že je dobře, že se povedlo tu pověstnou roušku tajemství rozsáhlého podzemí o kousíček opět poodhalit.

Závrt U hrušky: Hawk, Luky, Zdenda, Honza, odpoledne Igor a služba na povrchu Anife. Zde  je dnešním cílem poškádlit  technikou odtokovou puklinu v hlavním dómu, neboť sonda je pro činnost bez odvětrávání tabu. Takže nejdříve přesun techniky na místo činu, pak následuje vyklizení kamenů, které jsme zde minule v mezičase nalámali a pak jdeme pokračovat v zápolení se skalním masivem. Nejdříve se ale ještě pokusíme odkopat kousek terénu před puklinou, aby se vylepšil pracovní prostor. Tato příprava je poměrně jednoduchá, kamenná suť je hojně promíchána s hlínou a dá se snadno o kousek kupředu rozebrat. Ovšem pak se do cesty staví jakási skalní šíje zhruba půl metru široká a po lepším očištění je zjištěno, že dokonale celistvá. Na řadu přichází technika, ale je dosaženo jen dílčího úspěchu. Je ubourána zhruba polovina šířky, ale ten zbytek je jak ze železa. Prostě tvrdošíjně odolává našim náporům. I když se snažíme očistit a olámat co se dá, torzo "zídky " zůstává. Za to se nám daří alespoň o kousek rozšířit puklinu směrem kupředu. A pokud se člověk nasouká hlavou k místu kam byla přečerpávána voda, je cítit slabý průvan, akorát je to místo pořád natolik úzké, že vidět není nikam. Dnešní činnost zde ukončujeme po páté hodině odpolední a pak je na pořadu nejdříve káva a čaj u Audyů na chatě a pak společenská zábava u talířů dobrot a různého moku u Matky Němcové a můžu jen dodat, že finále celé dnešní akce se taky vydařilo, ke spokojenosti všech účastníků.

Hawk

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode