Leden

237)4.1.2014 - První akce v roce - lokalita: závrt U hrušky

Účast: dopolední směna - Hawk, Anife, Pavel, Luky, Zdenda, Jurda, Baz a Michal Prasi

Letošní leden jen vzdáleně připomíná zimní období, ale pro naše aktivity absence sněhu není nijak na závadu. Spíš by se mohlo říct, že tento stav je pro jeskyňářské aktivity i příznivější, tedy alespoň v lepší dosažitelnosti lokalit, bez metrových závějí sněhu. Ale situace se může zcela změnit, záleží jen na tom, kdy zima převezme svou právoplatnou vládu. Pro dnešek je ovšem stav bez sněhu. Na místo srazu dojíždíme před desátou hodinou a posléze sestupujeme do lokality. Do sondy jde Zdenda já a Pavel a ostatní se budou střídat u rumpálu a vyprazdňování kbelíků. První jde kopat Zdenda a mladé svalstvo ve spojení s odhodláním je přesně to, co je zde zapotřebí. Materiál v sondě je stále dost lepivý a nesmírně hutný, takže kopání nejde jen tak snadno. Navíc je zde nepříznivá ta skutečnost, že se zde člověk do hutného téglu postupně boří a nastává často situace, kdy zabořené nohy téměř nejdou vytáhnout a vyproštění  pak stojí  značné  fyzické úsilí. Ovšem jak říkám, mladá síla dokáže divy. Já sedím kousek výš a podávám plné kbelíky Pavlovi, který je zavěšuje na dráhu. Postupně je profil zahlubován a během zahlubování je provedena sondáž dlouhým roxorem, která může napovědět mocnost měkkých vrstev. Výrazné stropní koryto na levé straně, které se zdálo být určitým ukazatelem směru postupu, ale při sondáži vykazuje jen to, že se jedná o zahloubenou kapsu ve skalním masivu a sondáž do dna je rovněž poněkud zvláštní, protože na pravém boku u stropu je v hloubce několika decimetrů naraženo buď na kameny a na písčité vrstvy, které se na tomto boku ukazovaly i ve vyšších úrovních sondy, při podložní straně roxor naráží na nějakou pevnou překážku, ale na kámen to nevypadá - hloubka tak 50 centimetrů, podobně jako zprava  středem ze směru vstupu do sondy narážíme  ve dně na velký kámen v podstatně menší hloubce. Jediné místo kam jde sonda poměrně dobře zatlačit je zhruba uprostřed sondy pod stropním převisem. Zdenda pokračuje tvrdošíjně v kopání a nechce se nechat vůbec vystřídat. S postupným odebíráním materiálu se opravdu obnažuje docela velký, zdánlivě placatý kámen, který je šikmo ukloněn směrem ke středu sondy, na pravé straně se postupně obnažuje písčitá vrstva, která je rovně skloněna stejným směrem a v podloží je nakonec rozměklý tégl odebrán a je vystřídán materiálem, který je barvou a možná i složením téměř shodný, ale jeho konzistence je zcela rozdílná. Je totiž minimálně vlhký a velice hutný, až tvrdý. Podle všeho to nasvědčuje tomu, že je to původní výplň, než došlo k zavalení řídkým bahnem. Na pravé straně nacházíme u písčité vrstvy asi šedesáti centimetrový kus dřevěné kulatiny, která sem byla snesena při závalu zřejmě z prapůvodního pažení, které bylo nalezeno při kopání o několik metrů výš. Teprve po několikáté nabídce střídání se nechává Zdenda konečně ukecat k vystřídání. Sotva se však prostřídáme, dostáváme od vrátku pokyn, že už je jedna hodina a že bude přestávka. Chtějí ještě poslat posledních 7 kbelíků, aby bylo číslo zaokrouhlené na celé desítky, což poslušně provádíme. Těsně před koncem je provedena další kontrolní sondáž roxorem, kterou lokalizujeme jediné místo ve dně sondy, kudy asi dál. S tímto zjištěním se přesunujeme na povrch. Na skládku bylo na dopolední směně uloženo 130 kbelíků materiálu. Pak se dovídám, že naše řady ve dvanáct hodin ještě posiloval Vašek. Na povrchu je mezitím už opět pěkně živo. Na odpolední směnu se dostavuje Igor, Jirka Slavík a Libor. Já a Anife pro dnešek končíme, protože se přesunujeme na oslavu pádesátin jednoho z našich bývalých jeskyňářských kolegů - Placky. Pro dnešek zde končí i Zdenda, takže pro odpolední směnu zde pak zůstává devět lidí. Po posilnění a předání poznatků se přesunujeme za dalšími zážitky. Naše další kroky vedou na oslavu padesátin, kde setrváváme v prostředí plném hudby a tance, vzpomínek na již vzdálené společné aktivity a  v dokonalé přátelské atmosféře až dlouho do noci a řídíme se podle hesla, že je vždycky lépe přijít domů brzy ráno, než pozdě večer. Tak tento úkol jsme velice rádi splnili.

Ale vraťme se ještě k odpolední směně na závrtu. V sondě kopou a střídají se Igor, Pavel a Jirka a u rumpálu zůstává zbytek. Kluci provádějí promazání otočných hřídelí rumpálu i kladky a tím se pak těžba o dost usnadňuje. Do půl čtvrté  odpoledne, to je čas kdy pro dnešek končí Lukáš, Jurda, Baz a Prasi, je na skládce dalších 110 kbelíků. Předtím ještě odjel i Libor, takže na místě zůstává poslední čtyřka badatelů. S velkým vypětím (z důvodu nedostatečného počtu badatelů) ještě odtěžují dalších dvacet kbelíků a už jen zešikmují a zarovnávají dno sondy pro případný nátok vody. Odtěžením těch odpoledních stotřiceti kbelíků se potvrzuje ten dopolední poznatek, že zde opravdu byl původně jistý trativod o rozměrech 30-40cm a byl zaplaven a ucpán tím řídkým bahnem, které se sem mohlo sesunout při tom nešťastném hydropokusu, před  zhruba 30 lety. Celé dno sondy je v podstatě pevná, hlinitá, místy písčitá výplň, kromě toho trativodu, ve kterém je plný profil zaplněn podstatně řidším bahnem. Sondážní roxor je tudy snadno zatlačen na celou délku. Je otázkou, kam až bude sahat ta blátivá zátka. Jedinnou odpovědí je pokračovat dál v potřebném profilu ve směru prokazatelného trativodu. Během obou směn bylo na skládku dnes uloženo úctyhodných 260 kbelíků materiálu, takže i postup  je jistě zcela patrný. A zde se bude pokračovat příště.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

238)11.1.2014  - závrt U hrušky, účast: Hawk, Anife, Zdenda, Jirka Slavík, Pavel, Jindra, Honza, Jana, Marek, Vojta a Jakoubek, na dopolední sraz se ještě s materiálem stavuje Libor a Igor. A to jsem si původně  myslel, že se nás sejde málo, ale opak je pravdou. Po minulé akci bylo naplánováno, že se provede prodloužení dopravní dráhy, aby se ušetřil počet lidí, ale vzhledem k počtu, kolik se nás dnes sešlo, odkládáme tuto technickou část do budoucna. Takže žádné dlouhé přemýšlení a jdeme na to. A je nás tolik, že vezme Jindra Vojtu a Jakoubka na krátkou exkurzi do Němcovek a pak se k nám teprve přidají. Takže dopolední obsazení lokality - Zdenda, Jirka a já sonda, u rumpálu nejdřív Pavel, Anife, Honza a Jana. Pokračujeme v prokopávání dna sondy v místě předpokládaného trativodu. Materiál je různorodý, od měkkých jílovitých, přes tvrdé jílovité, až po kameny, které vystupují do profilu převážně z pravého boku a z podložní strany. Několik menších opracovaných valounů se objevuje i v levém boku a jejich barva je dost tmavá, což značně připomíná kulmové valouny, ale při prohlídce na denním světle jsou kulmy vyloučeny, jsou to vápence. S postupem hloubení se podávání kbelíků stává pro tři lidi stále horším, takže nás dole posiluje ještě Vojta (ostatní z exkurze doplňují mužstvo u rumpálu). Při 120 kbelících (které si dnes opět všechny vykopal Zdenda) je vyhlášena pauza na občerstvení. Na povrchu nás čeká opět slunečno a poměrně příjemná teplota, na to že je leden. Jirka Slavík pro dnešek končí, ale počet se nezmenší, protože ho nahrazuje Marek. Na odpolední část akce měníme osazenstvo, do sondy jde kopat Honza, Pavel, Jindra a Jakoubek, pak je ještě jde posílit Marek a zbytek nahoře se střídáme v točení klikou. Co se týká složení materiálu, který je ze sondy posílán, složení je obdobné jako dopoledne. Možná je o něco větší podíl kamenů. Všechny kameny jsou viditelně opracovány vodou, nemají žádné ostré hrany. Takže by to mohlo potvrzovat vzpomínky pamětníků, kteří říkají, že po prvním otevření závrtu a sondáži na dně bylo naraženo na kamenitý trativod, ale další postup zde byl zastaven, protože se šlo kopat na nějakou jinou nadějnější lokalitu. Zadřevená šachtice z povrchu se pak zařítila. Další otvírka závrtu byla provedena v roce 1986, šachtice byla znovu zadřevena a při prvních průzkumech bylo tehdy zjištěno, že dno bylo zaneseno splavenou hlínou. Ta byla velice lepivá a s čištěním sondy se vůbec nezačalo. Po jarním tání v následujícím roce šachtice nevydržela boční tlak a znovu se zařítila. Po třetí otvírce byl vstup zaskružován, ale i tak docházelo k proplachování hlinitých výplní kolem skruží a jejich sedání, možná i vlivem nešťastného hydropokusu a teprve někdy v roce 2007 byl vstup upraven do dnešní podoby. Tedy kameny ze dna sondy mohou pocházet z toho původního, tehdy volného trativodu. Dnes jsou mezery mezi kameny dokonale vyplněny hlínou s pískem a nezbývá, než věřit předpokladu, že někde před námi může být nějaká zátka, která dokázala to bláto zastavit. Čas neúprosně pokračuje a zastavujeme odpolední činnost před pátou hodinou při počtu 130 kbelíků. Celkem bylo vytěženo dnes 250 kbelíků (hromada jak p..se). Je to vidět i na celkovém postupu. Na závěr akce si jdu omrknout ještě situaci sondy. Za první dvě akce v letošním roce bych to odhadnul tak na čtyřmetrový postup. Z podloží u dna vybíhá do profilu další velký kámen a profil je tím pádem poněkud zúžen. Byla rovněž na konci akce provedena sondáž roxorem, který je v nadložní části do měkkých výplní zatlačen v celé délce. Takže kopat a kopat. Ovšem nutnost prodloužení dráhy je již v této situaci zcela neodkladná. A to bude příště zajisté prvním úkolem.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

239)18.1.2014 - Den doslova našlapaného programu.

1) Závrt U hrušky - technická akce 

2)Exkurze jeskyně Barová

3)Výroční členská schůze ZO 6-17 Topas

ad1) Hawk, Anife, Luky, Zdenda, Jurda, Baz a hosté Jitka a Luďa. Přijíždíme v předstihu už na devátou ranní, abychom stihli všechny potřebné plánované úkony. V prvé řadě nás čeká přesunout do podzemí x kilogramů materiálu, nářadí, kabelů atd. Ovšem v tak hojném počtu to není zas tak složitá záležitost. Dole se rozdělujeme na dvě skupinky, jedna provede prozatím provizorní zabudování těžebního rumpálu (který původně úspěšně fungoval na Kamenném ponoru) a hlavním důvodem, proč nahrazujeme zde již dříve zabudovaný těžební nástroj je to, že sklon dráhy je hodně velký a rumpál z Kamenného má západku proti samovolnému ujetí kbelíku, což by zde mohlo znamenat pro ty dole v sondě dost velkej problém, ne-li doslova průser. Tohoto úkolu se ujímá Luky + další. Druhá skupinka, (já a zbytek týmu) jdeme prodlužovat dráhu. Není to nic extra složitého, jen musíme svrtat dráhy k sobě a provést přikotvení do stropu. Než dokončíme kotvení, má už skupina u rumpálu hotovo. Dráha je prodloužena o tři metry a na přidání další kolejnice chybí jen čtyřicet centimetrů. To znamená, že při další akci zde, by se teoreticky dala dráha opět prodloužit. Je samozřejmě provedena funkční zkouška systému a nejsou shledány závažnější závady. Samozřejmě je třeba dodržovat určité podmínky. Spouštění není vhodné provádět maximální rychlostí, protože v místě přejezdu přes hrazení si kbelík drncne a dokáže se tím pádem vyháknout. Další důvod je velké povolení lanka po dojezdu,  jeho sjetí z rolny a následné zachycení pod hranou. Počet potřebných lidí na kopaní a těžbu se vlivem prodloužení snížil dole o jednoho (to zn. 3 kusy) u rumpálu by rovněž měli stačit 3. Po dalším prodloužení dráhy by teoreticky stačilo na celý úsek 5 lidí. Ovšem minule Marek zasondoval nahoře pod komínem a určitě by ještě stálo za pokus tam ještě kopnout. Takže při větším počtu pracantů bude určitě co zkoumat. Zkušební provoz ukončujeme kolem dvanácté hodiny, kdy je na skládku odtěženo 60 kbelíků materiálu. Před opuštěním dna ještě provádíme sondáž roxorem a výsledek odpovídá předpokladům.  Provizorní zabudování rumpálu ukazuje svoje slabé místo. Bude třeba provést dokotvení do skalní stěny. Balíme a lezeme nahoru. Zde následuje doplnění energetických pohonných hmot našich tělesných schránek a pak se přesunujeme do Křtinského údolí, kde je na druhou hodinu smluvena exkurze do Barové jeskyně. Sem postupně dojíždí další členové skupiny, takže nakonec je nás zde poměrně velká skupina zájemců o exkurzní zážitek. A je na co koukat. Expozice kosterních pozůstatků prapůvodních obyvatel této lokality (mám na mysli medvědy, lvy a další zvířátka) odkrytá ve vrstvách sedimentů a nechaná v původních polohách a množtví, je dost fascinující. A bude to určitě doslova mravenčí práce provádět tyto výkopy. Nikdy jsem ještě neviděl v jeskyni pohromadě takové množství kostí. Celou atmosféru dokresluje odborný výklad našich průvodců. Prolézáme i další části lokality a prostory jsou to vesměs značně veliké a velice členité. Jeskyně na aktivních tocích mají holt i jiné rozměry, než lokality na pidi ponorech. Postupně celá naše početná delegace jeskyni opouští a přesunujeme se do Křtin k Farlíkům, kde posledním dnešním počinem je výroční členská schůze skupiny, v klasickém provedení. Na závěr Mike promítne snímky z loňské cesty s Hankou po Islandu a Libor kolekci snímků z expedice na Balkáně. A to byly ty třešínky na tom dnešním maratónském dortíku. Čeká nás už jen cesta k našim domovům.

Hawk

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

240)25.1.2014 - Amatérská jeskyně - účast: Marek, Igor, Vašek, Hawk, Jindra, Mike, Luky, Zdenda, Jiří. Povrch - Anife a DominikaRáno u Sněžného

Dnešní den je ukázkou, jak by měla vypadat zima, alespoň co se teplot týče, ovšem závěje stále ještě absentují. Pro cíl naší cesty to není na závadu, jen ten mráz by nemusel zrovna padat až k desítce. Po převlečení  proto koukáme co nejrychleji zmizet do podzemí. Dnešním cílem je provést úklid a vystěhování materiálu z lokality Pestré jíly a pak na Zadním jezeře omrknout možnosti a případně zdemontovat ten docela nešťastně instalovaný lanový traverz. V první fázi provádíme úklid pracoviště v Pestrých jílech, což obnáší vykopání dřevěných nášlapů v místě původního sestupu, rozebrání ohrazení, žebříku a postupně zdemontovaný materiál přesunujeme směrem k východu. Je dobře, že je nás zde tolik, že dokážeme veškerý materiál přesunout v podstatě najednou. Pak se znovu vracíme stejnou cestou. Část týmu směřuje přímo dál do Východní větve a Igor, já a Vašek se v Pestrých jílech pokusíme najít několik polygonových bodů, kvůli ověření výšek. Při prosincovém zaměřování výšky hladiny v puklině na konci sondy v Pestrých jílech bylo výpočtem zjištěno, že je zřejmě někde poměrně velká chyba a že by hladina byla zhruba o tři metry níž, než je hladina konstatního vývěru. Vzhledem k předpokládané spojitosti a s ohledem na rozbory odebraných vzorků vod, se tato možnost jeví jako nereálná. Během krátké doby se nám daří najít navazující body původního polygonu a rázem je jasno. Podle mapky a vepsaných výšek s porovnáním na místě  je jisté, že došlo při popisu k záměně výšek bodu 11 a 12. Pro jistotu ještě provedeme hrubé kontrolní přeměření sklonu a vzdáleností, aby se mohly překontolovat výpočty. Ale již podle odhadu to bude ta chyba. Provádíme ještě zevrubnou prohlídku druhého závrtu pro případný předpoklad otvírky a pak už pokračujeme dál přes zával za druhou skupinou do Východní větve.Jedno ze zákoutí na trase (foto. Vašek Kacetl). Tato část jeskyně je specifická poměrně značnou členitostí ve svém podélném profilu kaskádou skalních stupňů, výrazných erozních tvarů  a výskytem vodních hladin. Je zde všude vidět, že tudy protéká voda při zvýšených stavech a musí to být určitě pěknej šrumec. Západní bok pod dómem Rovné stropy je děravý jak ementál, tlakové kanály dokonale vypulírované. O kousek dál je další ze zajímavých míst na této trase a to Tůň Babických kovozemědělců. Jdu se podívat k vodní hladině a poprvé vidím v podzemí živou rybu. Je sice jen několik centimetrů velká, ale přežívá zde v naprosté tmě kdo ví jak dlouho. Co je to za druh nedokážu určit. Pokračujeme už jen kousek k Zadnímu jezeru, kde samostatné družstvo mezitím provedlo demontáž lanového traverzu. Je vidět, že výška hladiny jezera je výšší než bývá zvykem a voda je mírně zakalená. Abychom cestu zpět zvolili přes jezero, tak do toho se nikomu nechce, voda bude určitě dost studená. To potvrzuje Luky, který si  zde dnes hrál na potápěče a provedl demontáž lana, které bylo částečně pod vodou. I když měl na sobě neoprén, žádné horko mu rozhodně nebylo. Vracíme se tedy stejnou cestou a vynáší se i zdemontovaný  materiál. Po třetí hodině odpolední už je akce ukončena. Venku stále značně mrzne a tak naše první cesta směřuje za teplým čajem k matce Němcové do Ostrova. Zde se potkáváme s povrchovým družstvem, ktere si dnešní den užívalo sluníčka a mrazu současně a pak definitivně dnešní akci zakončujeme naplánováním věcí příštích.

Hawk

 

 

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode