Prosinec

278)Letošní začátek prosince byl ve znamení ledu, polámaných stromů a ustavičného klouzání. Na první prosincovou akci 6.12. se naštěstí o něco oteplilo a veškerá kluziště se rázem změnila v bahniště. Nejinak tomu bylo i u závrtu  U hrušky, kde jsme se nakonec sešli v čertovsky silné sestavě. Takže když to vezmu popořadě podle příjezdu : Vojta, Fíďa, Hawk, Anife, Michal Juránek, Igor, Vašek, Marek a Jindra. Cíl dnešní akce je opět shodný s dlouhodobým plánem výzkumu,to jest pokračovat v prokopávání generelní zasedimentované pukliny. Dnes je zde prvořadým úkolem rozebrat nějaké velké kameny, které překážejí v cestě kupředu. Technika je připravená, ale chybí jen maličkost - zdroj proudu - centrála. Jindra, který ji měl přivést se dnes jaksi opozdil, takže nejdříve se provádí ještě obkopávání kamenů, co jen situace dovolí. Nakonec jsme se přeci jen dočkali a světelná "kontrolka" se rozzáří, což jen pokyn, že můžeme spustit stroje. Osvědčenou bezbolestnou metodou kameny rozebíráme na potřebnou přepravní frakci a jsou pak expedovány na skládku. Tato činnost je dokončena kolem třičtvrtě na jednu a teprve nyní se dozvídáme, co ukrýval obsah tajemného zapečetěného kbelíku, který Igor přepravoval do podzemí. Přenosná polní kuchyně a Mikuláško - čertovská zelňačka. Podobná vůně ještě nikdy tyto prostory nezaplnila ( alespoň kam moje paměť sahá). Každý dostáváme misku horké polévky a rohlík, tak to tu vážně ještě nebylo. Po občerstvení jdeme stejně ještě někteří na krátkou pauzu na povrch (někteří pro dnešek odjíždějí - Fíďa a Vojta) a pak opět dolů ke strojům. Tentokrát jdou na čelbu Marek s Jindrou a nutno říct, že jim to jde pěkně od ruky. Máme co dělat, abychom stíhali plné kbelíky vytahovat a ukládat na skládku. Po několika hodně desítkách kbelíků je střídají Igor s Vaškem a po nějaké době se opět na čelbu vracejí Marek s Jindrou a ve svižném tempu se pokračuje až do konce akce v pět odpoledne. Za odpolední část akce bylo na skládku uloženo 162 kbelíků materiálu (vzhledem k tomu že byla přítomna Anife, to víme přeně) a dopoledne se počet odtěžených kbelíku odhaduje na 60 (takže celkem 222), protože dopoledne měla Anife službu na povrchu a nikdo z nás dole není natolik zodpovědný, abychom se věnovali počítání, no prostě chlapi... Dnešní zátěžový test dráhy ukazuje, že systém obstál, až na nějaké malé detaily, které se můžeme pokusit příště vyladit.  Dnešní výkon se dá jednoznačně nazvat jako nadprůměrný. Na povrchu balíme zablácené cajky a přesunujeme se do Ostrova k matce Němcové na nějakou tu baštu a tradiční pokec a plánování co příště. Takže zase příště.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

279)13.12.2014 - závrt U hrušky - Hawk, Igor, Luky, Honza Trávníček, Honza Štěpánek, Zdenda, Lumír, Michal Juránek, Vašek

Mrazíky, které působily během týdne na dnešek vystřídala obleva, takže terén kolem závrtu jako vždy nic moc, jednoduše jak říkají slováci "šmiklavo". Teploty se drží lehce nad nulou, což na půlku prosince zdaleka nevypadá, teda né že by mi chybělo půl metru sněhu, ale mohlo by to blatisko alespoň trochu zatuhnout. Člověk se umaže ještě dřív, než vleze do díry.

Dnešní plán je opět prostý, budeme pokračovat tam, kde se minule přestalo. Jen ještě před zahájením kopání trošku poupravíme dráhu, což je otázka několika minut. A následuje klasika, rozbíjení kamenů a prokopávání zasedimentované pukliny.  A protože je nás zde dost, rozdělujeme se a já s Lukym jdeme dolů do průvanové sondy provést vyčištění dna od napadaných kamenů a hlíny s cílem vyčistit předpokládané trativody. Materiálu je zde dost velká hromádka, takže než ho vyklidíme je pauza na oběd. Ovšem odtokové cesty nejsou nijak zvlášť znatelné. Bylo by dobré ještě dočistit podložní část zbytku korodované pukliny, ale pro tento pokus zde nemáme ty správné nástroje. Tak někdy příště. Jdeme nahoru. Po minulé Mikulášské zelňačce je to dnes Michalův Předvánoční guláš, o ohřátí a dovoz se postarala Michalova manželka se synkem Šímou. Co dodat, všichni jsme si pošmákli, ale nedělejme z toho tradice, z jednoho prostého důvodu - prozatím vařili ti, co to ovládají, tak nechtějme, abychom museli vařit ti, co to třeba tolik neumíme. Příště by totiž mohli být k obědu třeba sardinky s cibulí, nebo něco úplně jiného (osobně proti sardinkám nic nemám) ... Po obědové pauze se opět vracíme na místo činu. Na prokopávání puklinou nastupuje jiná sestava, ale to není ani tak důležité, jako to, že se podstatně mění charakter struktury materiálu. Bohužel k horšímu. ve stropě se objevuje šikmá vápencová deska se sklonem kupředu, takže snahy postupovat nahoru jsou zastaveny. Nezbývá, než důkladně očistit profil, aby bylo jasné, zdali je to balvan, nebo liťák.  Při čištění profilu je zjištěno, že i z podložní části nabíhají skalní bloky, takže puklina se téměř zavírá, což lehce připomíná slepou uličku. Zbývá další možnost couvnout kousek zpět a zalomit se před tou stopní plotnou nahoru, aby se prokázalo, co to vlastně je. Kopat nahoru nad hlavu je vždycky značně nepříjemné, ale moc jiných možností není. Nakonec se ukazuje, že ten stropní masiv bude obrovský balvan, ale co je na něm zvláštní, je jeho povrchová struktura, která silně připomíná facety, které jak známo převážně vznikají v místech kudy proudí voda. Zde bude mít vznik této struktury asi jinou příčinu, možná působení korozních vlivů dešťových vod, které mohly do podloží hojně prosakovat po tektonické poruše, na které se v podstatě nacházíme (viz. závrtová řada). Sonda do stropu je prozatím jen dost úzká, což se bude muset pro příště ještě změnit, aby se dalo o trošku bezpečněji postoupit nahoru. Bude se muset ještě o kousek zpět přibrat strop, aby se prostor zvětšil natolik, aby si člověk ten materiál zhora neshazoval přímo na hlavu. Během odpoledne dole v průvanové sondě Honza Štěpánek čistil nadložní puklinu od naplavených sedimentů a podle toho co popisuje, se zde střídají vrstvy písčité s jílovitými - ovšem podle barvy ten jíl silně připomíná tégl, což byl stejný charakter výplní jako v sondě, kterou jsme otvírali dole v hlavním dómu. Čas se opět nachýlil natolik, že ukončujeme dnešní akci. Co se týká dnešních badatelských výkonů, postup kupředu   v puklině je minimálně metr a půl - než nás zastavily ty skalní bloky, ale co se týká kbelíků, nebyl zde dnes nikdo, kdo by se věnoval počítání a dole v sondě bylo vyklizeno všechno napadané a ještě něco navíc. Takže celková bilance je velice pozitivní. Pro dnešek balíme a lezeme nahoru a odtud někteří spěchají k domovu a někteří pak ještě směřujeme k matce Němcové na něco k snědku a plánování věcí příštích.

Hawk