Červen

5.-7.6.2015  - Další měsíc je zde a hned v jeho úvodu proběhla, již na výročce naplánovaná, víkendová akce - tradiční Topasový víkend. Tento rok byla vybrána oblast Rychlebských hor se známou krasovou oblastí kolem Vápenné. Celá akce byla zaměřena nejen na exkurze do přístupných i nepřístupných jeskyní, ale především jako víkendový pobyt nejen pro jeskyňáře, nýbrž i pro rodinné příslušníky a známé,  za účelem tmelení kolektivu. Za všechny účastníky si troufám říct, že se akce vydařila v maximální pohodičce, bez sebemenších nedostatků. (Pokud by byl náhodou někdo jiného názoru, tak až se s ním potkám, hned si to s ním taky vyřídím :-).)

Hawk

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

295)20.6.2015 - Kamenný ponor - účast: Hawk, Vojta, Fíďa, Zdenda, Michal, odpoledne Libor

Období dovolených, vandrů, zahrádek, svateb a jiného relaxačního "poflakování" je bohužel spojeno i s menší badatelskou účastí při krasových aktivitách. Ani předpoklady a předzvěsti nějakých možností otevření kýžených volných prostor, na této situaci nic nemění. Nemá smysl to nějak řešit. Po poslední akci na lokalitě je jasné, že loňská voda nám, kromě toho, že na dlouhou dobu uzavřela jakékoliv výzkumné možnosti, zde pomohla řešit i nepříjemný postup do sedimentů, které uskočily do stropu. Vzedmutí hladiny a pravděpodobný kruhový pohyb vody sedimenty ve stropě uvolnil, až do volné dutiny. Ovšem kromě drobných sedimentů zde byly a jsou uloženy i "hrubší " kousky o hmotnosti odhadem kolem padesáti až sto kilogramů. První z nich na minulé akci uvolnil Vojta (určitě ten nejhorší - zaklíněný přímo nad průlezem pod strop), ovšem to byl jen začátek. Rozdělujeme se na jednotlivá místa těžební trasy, na povrch dnes není nikdo, spodní vrátek Zdenda - materiál se bude sypat pod šachtici (jak později konstatujeme, že je to úplně na draka), dolů jde zbytek lidí, aby se dalo v rámci možností slušně odtěžovat. Lezu se pochopitelně zvědavec podívat, co to ta voda vlastně otevřela a dutina pod stropem vypadá dost zajímavě. Není zde sice prozatím nijak moc místa, protože ze sedimentů trčí další kusy kamenů a jiné zase brání v nějakém lepším rozhledu. A aby bylo možné si udělat lepší úsudek, nechávám si podat nějaký ten kopací a pajsrovací nástroj.  Pozice pro kopání je drobet krkolomná, hlinité výplně jsou vlhké a kluzké, v rozporu o záda a kolena si upravuju mělké stupy a pokouším se rozšířit trošku pracovní prostor, protože touto poměrně malou dírou budou muset projít dost velké kameny a pokud bude ucpánou mnou, tak žádné kameny neprojdou. Postupně odkopávám hlinité sedimenty a uvolňuju menší kameny, až je možné se trochu posunout nahoru a vypáčit první větší kameny. Fíďa s Vojtou musí vždycky o kus vycouvat než něco pustím dolů, protože některé kameny jak vidno, dokážou pěkně odpochodovat volnou spodní prostorou až k protější stěně, i když je ta lepivá hlína přibrzdí. Takto postupně je uvolněno nějakých 4-5 kamenů (kdo to má počítat) a prostor se podstatně zlepšuje. Dokonce se sem už vejdeme dva, Vojta za mnou přišel omrknout situaci. Dutina pod stropem je východním směrem přepažena velkým kamenem, který téměř zcela uzavírá možnost výhledu, ale že dutina za ním nějak pokračuje je zcela jasné. Ovšem tento kámen je částečně ponořen do sedimentu a před ním z výplní trčí další velký šutr, takže pokračuju v odkopávání a uvolňování toho vepředu a to není teda žádný drobeček. Po nějaké době zápolení se neuvolňuje jen jeden kámen, ale hnedle dva. Ten první se díky své velikosti vzpříčil v průlezu a ten druhý musím držet, aby se nesmekl rovněž dolů, dřív než se nám podaří ten první shodit. Vojta paličkou umlátí hranu, která způsobila jeho uvíznutí a cesta pro ten další je volná. Po malé úpravě sedimentu je možné kolem zaklíněného kamene na východní straně nahlédnout do pokračující volné prostory. Je to charakter téměř svislé pukliny, na jižní straně je zcela uzavřená a na severní straně pod (pro tuto lokalitu prozatím nezvyklou) krápníkovou výzdobou je náznak možného pokračování. Sedimenty jsou v tom místě mírně do kopce, takže dalšímu výhledu je zabráněno. Je zde na stěnách i stropě viditelná výška hladiny vody při podzimním zatopení. Pro zlepšení průzkumu pokračujeme v odkopávání profilu a v pokusu o uvolnění toho opřeného kamenu o stropní kulisu. Skládačka je opět dokonalá, ten horní šutr je zase dokonale zaklesnut za druhý, který je celý schovaný v sedimentu, takže podkopávám spodní, aby se dal o kousek posunout a pak uhnul i ten horní. Nevypadá to nijak dobře, protože se těžko odhaduje, jakou budou mít oba šutry hmotnost a jestli půjdou vůbec udržet. Vojta se protahuje volnou mezerou nahoru za ten opřený kámen a společnými silami se nám nakonec daří kameny docela bezpečně přesunout až do samotného "spadiště" (to je ten svislý průlez, kterým všechny kameny nakonec spadly). Jak zhodnotit toto místo - konečně nějaká volná dutina na této lokalitě - po dlouhé době, co se týká velikosti  - nic velkého, ale potěšilo to i tak. Hromada kamenů je dole tak veliká, že lezeme dolů pomoct Fíďovi rozbíjet a nakládat. Za nějakou krátkou dobu Zdenda hlásí od vrátku, že ještě dva kbelíky a bude stovka. A bude čas na přestávku a najednou nějakej poplach... Přes komunikaci slyšíme jak křičí, že zhasla centrála a pak najednou jakási velká rána a snůška nepublikovatelných slov... Něco se stalo, spěcháme nahoru...

Centrála je na svém místě, jen se dovídáme, že "sám od sebe" se zavřel poklop na vchod do jeskyně a ještě dolů skočilo zajišťovací prkno otvorem v poklopu "dočista samo"... Ještě že Zdenda zrovna nevysypával nějaký kbelík pod šachticí, protože mohl být doslova "praštěný prknem".  Ale srandičky stranou, nemáme žádný důkaz jak se to stalo, ovšem nutno říct, že za celou dobu se ještě nikdy uzávěra bez pomoci lidské ruky sama nezavřela. Když už jsme nahoře a všichni celí, tak si dáme sváču a pak půjdeme ještě pokračovat. Po pauze zůstávám u vrátku a ostatní jdou dolů. Vytěžíme ještě něco přes 40 kbelíků. Hromádka pod šachticí je velká a mazlavá hlína se bude špatně nabírat. Kolem čvrté odpolední se těžba ukončuje a jdeme připravit vybavení pro odtěžení skládky pod šachticí. Odjíždí Vojta, Michal a Zdenda a mezitím přijel Libor, takže celou akci dnes dokončujeme ve třech a téměř v osm hodin večer dotěžením meziskládky. Na povrch bylo vytěženo 145 kbelíků materiálu a pro dnešní akci jen lituju toho, že nás nebylo o jednoho víc a že jsme neměli s sebou žádnej foťák pro dokumentaci nové volné prostory.

Hawk

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode