Prosinec

307)5.12.2015 Kamenný ponor - Hawk, Anife, Luke, Kuba, Vojta, Jindra, Pavel Krátký

Na desátou dopolední se potkáváme na místě činu. Hlavním dnešním cílem je pokračovat v hledání možného  odtokového trativodu, jak v "Nábřežní síňce" (podle permanentní vodní hladiny), jinak je to i místo, kde končí přepravní dráha. A druhým místem je síňka koncová, kde už se s kopáním sondy započalo v předchozích akcích. Pro dnešek počítáme s tím, že budeme muset čerpat vodu a náš odhad je správný. Ale abych se vrátil k rozložení sil - Anife tradičně povrch a všechno s tím spojené (vrátek, odvoz vytěženého materiálu na skládku,...) podzemní vrátek Pavel Krátký a Jindra a dole navěšování kbelíků Vojta, Kuba po odčerpání vody v Nábřežní síňce odkopávání dna (jestli se to tak dá vůbec nazvat), Luke kopání v sondě v poslední síňce, kde by se měl střídat se mnou (ovšem to teda chyt parťáka, který je dnes zcela z formy), ach jo... Na začátek celé akce alespoň nějaké to vzrůšo - při posílání čerpadla se cestou trhá lanko a celá souprava se za velkého rachotu a řevu Jindry do komunikace řítí směrem k nám. První na ráně je Vojta, rychlovlaku se úspěšně vyhýbá, další v cestě je Kuba, který se nějakým způsobem také vyhýbá a následně dochází k vyklopení nákladu - čerpadla. Čerpadlo kupodivu zůstává v celku, až na nějaký ten drobný šrám (je lehce cvaknutá šňůra, ale to je zjištěno až v neděli při mytí čerpadla). Na položenou otázku proč k tomu došlo, je jednoduchá odpověď - ocelové lanko v místních podmínkách značně trpí a v podstatě uhnívá od jádra, které z nějakého důvodu tvoří konopný provázek. Ten ochotně přijímá vlhkost a v podstatě v podzemí nikdy nevyschne, takže drátky postupně buď korodují, případně zreznou. Výsledek je přetržení lanka - (první dnešní defekt). Vojta se dobrovolně vydává na cestu k podzemnímu vrátku a vleče s sebou přepravní vozíky a pak se vrací dolů, mezitím zčerpáváme vodu z jezírka a posíláme ji hadicí do chodbičky za Zlomenou madonou. Během čerpání asi třikrát vypadává jištění (kdoví proč)... Pak čerpadlo odstavujeme a jde se kopat. Než se těžba dá do pohybu, máme naplněno spoustu kbelíků, že už je ani není kam dávat. Kluci u vrátku postupně upravují rychlost rozjíždění na pomalejší, ale plynulejší rozjezd, takže lanko se dál prozatím netrhá. Náskok v naplněných kbelících si udržujeme celou dopolední část těžby, než nás Anife odvolává na pozdně polední pauzu. Situace v sondě v koncové síňce se podstatně mění, její hloubka dosahuje už cca 1,7 m, z čelní strany je obnažen pískovcový monolit, který přechází plynule obloukem z téměř vodorovné polohy do zcela kolmé stěny a v té hloubce 1,7m se setkává s pískovcovým téměř vodorovným dnem. Pokud bych to chtěl nějak popsat směrově, tak ta kolmá stěna má přesně směr před nedávnem kopané vodorovné sondy cca jižním směrem, jako by zde tvořila pomyslný bok nějakého korodovaného prastarého koryta ( je zde i možnost, že je to celé vytvořeno vlivem tektoniky). Ovšem protože nepatříme ke geologům, nutně to zní jen jako vědecky nepodložená domněnka. Rozhodně je to zajímavé zjištění, ale nemění to nic na věci, že trativod je prozatím v těchto místech nenalezen a ani není žádné zjevné propojení se síňkou Na nábřeží, protože sem v podstatě neprotíká žádná voda ( i když je to vzdálenostně jen malý kousek). Jdeme nahoru na přestávku, no abych to upřesnil, někteří v postatě jdou, ale já se dnes vysloveně "plazím" ... Banda z čelby už mě dolů po obědě ani nechce, (zřejmě dole jen překážím, a že budu užitečnější na povrchu Anife jako "čukr" (pro ty kdo neví co to výstižné označení znamená: č..ák k ruce) Ani se tomu dnes moc nebráním, není zřejmě zcelá příznivá konstalace hvězd pro můj pobyt v podzemí... Venku je "příjemný chládek" dokonce se na nás -  zablácená prasátka - přišlo podívat na chvíli i sluníčko. Po přestávce většina těch zablácenců opět mizí do podzemí a já se pod nohy pletu pro změnu Anife. Snažím se pomáhat dle svých skromných sil. Materiál, který jde odpoledne ven z lokality,  svou podobou spíš připomíná něco na způsob, jako když se čistí odpadní jímka... prostě jedna dokonalá sračka, místy drobet zahuštěná. Co do váhy docela mazec. Obsah osmi kbelíků vyprdnutých do kolečka je poměrně hodnotný záběr. Není mi jasné, jak to Anife byla schopna odvážet. A co víc, na hromadu hlíny na odvalu se s tím nedá vyjet, protože je mokro, takže po vyklopení je nezbytné to blatisko rukama nahoru odházet - žádná lopata by rozhodně nepomohla a rozšiřovat neustále skládku nemůžeme. Pomalu se začíná smrákat a ochlazovat a s podzemím se domlouváme, že ještě pět beček, aby byl splněn tradiční limit dvouset kbelíků, ale dvě bečky před koncem dochází k dalšímu defektu - tentokrát nevydrželo stavební kolečko, neboť se vytrhává navařený unašeč hřídelky, na kterém se otáčí gumové kolečko. Znamená to konec otáčení, potažmo akce. Poslední naložené kolečko je na skládku doslova odneseno a to je poslední můj dnešní hrdinský čin, tím bylo na skládku uloženo pro dnešek 184 kbelíků materiálu. Na nic jiného se už nezmůžu. Hlásíme dolů konec akce. Při posílání posledních kbelíků dochází pro změnu k defektu číslo tři, opětovnému přetržení lanka. Důvodem je probroušená vymezovací pásovina, další oprava lanka, a než se mohou nahoru naposílat všechny věci, tak nám nahoře zbývá prostor k čištění poškozeného kolečka. Nakonec je vše zdárně vytaženo, uklizeno a je proveden přesun k matce Němcové, kde alespoň závěr dnešního dne nemá chybu ve formě pečených žebírek a s tím spojeného plánování věcí příštích. Děkuji všem za jejich badatelské nasazení.

Hawk

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

308)19.12.2015   Dle dlouhodobého plánu je na dnešek stanovena akce na Kamenném ponoru. Ale už během týdne jsem měl menší pochybnosti, jestli se vůbec nahlásí dostatečný počet zájemců o akci a ještě ve čtvrtek to vypadalo, že budeme jen čtyři, nebo pět. A to je pro tuto lokalitu úplně nejminimálnější počet účastníků, aby bylo možné něco odtěžit. Nakonec se ale všechno k dobrému změnilo a na lokalitu jsme dorazili v tomto složení: Hawk, Anife, Luke, Jindra, Honza Trávníček, Jakoubek a Vašek - čili zcela dostatečný počet lidí pro zdárný průběh akce. Od minulé akce, kdy naši trpělivost zkoušely nějaké ty nečekané defekty, byla učiněna určitá opatření. Probroušená naváděcí pásovina u jedné z rolen, která pomáhala trhat lanko, byla nahrazena jiným materiálem, nemocné stavební kolečko bylo nahrazeno "mocným" stavebním kolečkem dokonce i s větší krbou, aby se na ni vešlo těch osm kbelíků, které bývají v těžební nádobě a konec konců byl opraven i kabel na čerpadle, který utrpěl po minulých kotrmelcích jistou totální újmu (drobné přerušení některých - vlastně všech vodičů, proto nám vyskakovala ta ochranná pojistka při čerpání...). Zvláštní ale je, že se nám asi napočvrté podařilo čerpadlo rozběhnout a nikoho ani nebrněly prsty, ani se kabel neměnil ve svářečku. Dnes pro jistotu dolů čerpadlo nespustíme, ale snesem, aby se situace neopakovala. Cestou dolů nejprve s Lukášem přivrtáváme novou vymezovací konzolu a za námi pak sestupuje Jakub s čerpadlem. Před samotným čerpáním nashromážděné vody ještě Lukáš prodlužuje o kousek hadici, aby se nám odčerpávaná voda nevracela zpět, a pak už provádíme samotné odčerpání. Dno na Nábřeží bylo minule prohloubeno (protože během několika měsíců se postupně jeho výška navyšovala a za nějaký čas by to bylo ještě hůře průlezné, ale co je podstatné, tudy se podávají všechny kýble, takže by to bylo stále namáhavější. Ovšem odkopáním dna se vytvořilo jisté zahloubení, které se postupně zaplňuje drobně přitékající vodou, takže nezbývá, než hned na počátku akce vodu odčerpat, aby pokud možno v holínkách zůstalo sucho... Čerpáme celkem ze třech míst - protože Nábřeží je rozděleno kamenným molem a na obou stranách je hladina ve stejné úrovni, a třetím čerpacím místem je posledně kopaná sonda pod výstupovým komínkem ke Zlomené Madoně, ale zde je hladina minimálně o půl metru níž, takže je jasné, že sem voda z nábřeží buď neprosakuje, nebo naopak prosakuje, ale cedí se někam pryč nějakou nižší propustnou vrstvou. Od minulé akce je zde několik větších kamenů, které dnes budeme muset rozbít a od Nábřeží se z jedné strany prokope odtokový kanál do kopané sondy a příště pak uvidíme, jaké budou výšky dvou oddělených hladin. To všechno ovšem za předpokladu, že do příští akce nedojde ke zvýšenému nátoku vody od povrchu. To by mělo asi za následek zaručené sjednocení hladiny vody celkovým zatopením. Ale to se do příště budeme muset nechat překvapit. Během dnešní akce nedochází k žádným nečekaným zádrhelům, takže je postupně odtěžován nakopaný materiál a do závěru akce je propojena jedna část Nábřeží se sondou a odtěženy všechny kameny. Na povrch bylo vytaženo dnes 150 kbelíků materiálu. Závěrečného tradičního občerstvení u Matky Němcové se zúčastňujeme již jen někteří a pak už mlhavou nocí směřujeme k domovům.

Hawk

(foto J. Dvořáček)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

309)31.12.2015            Všem, kteří vědomě nebo omylem otevřou naše stránky a mimo to mají ještě tu odvahu začíst se do zde publikované "beletrie" přejeme do příštího roku spoustu parádních zážitků, dostatek kamarádů a kamarádek, hodně úspěchů na poli badatelském při zkoumání všech děr, pokud jste postiženi jeskyňářstvím, a i když třeba patříte do jinak postižených kategorií, tak alespoň nějaký ten úspěch v "mikrospeleologii". Všem přejeme, aby ten nadcházející rok byl alespoň tak úspěšný jako ten, který zrovna dnes končí.

Hawk

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode