březen 2010

78)Pracovní akce 13.3.2010  Kamenný ponor

Účast: Hawk, Anife, Hrůza a Luky

Je to prostě paradox. Minulá akce byla odvolána z důvodu hlášených nepříznivých povětrnostních podmínek (mráz a sněžení, přičemž sněžení se jaksi nedostavilo), s tím, že za týden bude už určitě lépe - jarněji. Nebyla to pro změnu opět pravda. Čemu se vlastně divím, v poslední době se nedá věřit téměř ničemu. Počasí spíš připomíná nástup zimy než jara a o ostatních  skutečnostech ani nemluvě. Tato akce se již odvolat nedala. Všechno je připraveno, domluveny skruže, naložen materiál, takže jedeme. Na místo dorážíme něco po deváté ranní. Nejprve musíme vyložit veškerý materiál, aby se mohlo jet pro skruže. Úkoly jsou jasné. Já s Lukášem jedu dolů připravit terén pro usazení půlky skruže, Anife má na starost obsluhu vrátku a namíchání betonu a Tomáš jede do kamenictví pro skruže. Než se vrátí, máme připraven a zabetonován základ. Dalším úkolem je rozpůlit skruže. Skruže rozříznuté svisle na polovinu a usazené na betonový základ budou vytvářet betonové bednění pro betonáž nestabilního boku šachtice ve spodní části a zároveň se zachová dostatečně široký i vysoký průchod do staré části jeskyně. Budou totiž na sebe postaveny dvě půlky skruží vysokých 75cm a dvě půlky vysoké 50cm. Prostor za skružemi bude betonován a prokládán kameny. Až bude dokončena tato část zajištění, bude se pokračovat jestě v zajištění  pravého boku průchodu do staré části jeskyně, protože je rovněž značně nestabilní. Dalším úkolem bude následné zaskružování části  šachtice až po úsek, který prochází pevnou skálou, včetně obsypání. Budou zde použity skruže průměru 80cm.

Spouštění půlky skruže je v horní partii šachtice docela oříšek. Lukáš jede dolů se skruží a koriguje její průchod. Nemám možnost spouštění sledovat, neboť není vhodné vystrkovat hlavu pod zavěšený a spouštěný náklad, ale bedlivě poslouchám celý postup z úkrytu.  Před dojezdem na dno úkryt opouštím a reguluji s Lukášovou pomocí dosednutí skruže na základ. Provádíme ještě vyvážení betonového bednění a pak už se pouštíme do betonování prostoru za skruží. Používáme dnes pro tento účel pytlovanou betonovou směs a kamenů na prokládání zde máme dost. První půlka skruže  jde docela snadno. Na řadu přichází spouštění druhé půlky skruže. I tentokrát provádíme postup stejně. Druhá půlka je usazena do konzol, které ji zajišťují proti posunutí. Betonování už je o něco horší. Lukáš je za skruží a já mu podávám materiál. Společnými silami zabetonováváme oba konce skruže než nám dojde betonová směs. Pak nezbývá než práci ukončit a vyklidit pole. Takže balíme nářadí a vybavení,  mokré a zablácené oblečení zaměňujeme za suché a čisté. Už jen plánujeme jak budeme postupovat příště.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

79)Pracovní akce 20.3.2010 - Kamenný ponor

Účast: Hawk, Anife, Hrůza a Luky

Podle předpovědí počasí by mělo být dnes už jaro. Datum tomu rovněž nasvědčuje, ale uvidíme. Příprava na dnešní akci byla o něco složitější než jindy. Různého nařadí a techniky máme plné auto. Hlavně že písek, který budeme potřebovat k betonování, je už na svém místě. Tentokrát si betonovou směs vyrobíme na místě. Vyjde to levněji než beton pytlovaný.  Možná je to trochu barbarství používat v jeskyni beton, ale v tomto případě je to asi nejbezpečnější řešení. Na místo se dostáváme něco po deváté hodině - jako vždy. Louka je místy pěkně rozmoklá. Není se však čemu divit, ještě minule zde bylo dost sněhu. Dnes už jsou jen sporadické zbytky závějí na několika místech. Sem už jaro opravdu přišlo. Sice dnes sluníčko kryjí mraky a teploty rovněž nejsou na kraťasy, ale alespoň už nemrzne.

Po provedení nezbytných příprav sjíždíme konečně zase dolů. Nejdříve musíme postavit minilešeníčko v miniprostoru, aby se dalo pokračovat v betonování za skruží. Už tak malý prostor ještě zmenšujeme trubkovou konstrukcí. Pak proběhne první zkouška, zda se sem vejdu já společně s přepravní nádobou na beton. Je to tak tak. Navíc mi ještě Lukáš podává na tuto jedinou podlážku i nezbytné kameny, které dole v půl metrové mezeře  mezi trubkami upravuje palicí na přijatelné rozměry a hmotnost. Prostě podmínky jak pro trpaslíky. Přes všechny nesnáze pokračujeme docela rychle. Prostor za skruží je brzy zaplněn a nezbývá než spustit další uříznutou půlku. Od minula máme natrénováno. Jde to dobře, usazujeme první půlmetrový díl. Následuje zabetonování s proloženými kameny. A na řadu pak přichází poslední kus skruže a další betonáž. Vršek poslední skruže vychází kousek pod největší balvany, které jsme před několika měsíci museli rozepírat výztuží, protože se tehdy daly do pohybu. Sem přijdou osadit ocelové profily pro usazení skruží průměru osmdesát centimetrů. Ale to bude až příště. Dnes ještě budeme pokračovat ve vyztužování východního boku průchodu do staré části jeskyně. Výztuží bude kamená vyzdívka prokládaná betonem, kterou budeme vyplňovat mezery mezi zaklíněnými balvany (velikost mezer i půl metru). Další a další nádoby s betonem jsou spouštěny do šachtice. Postupně jsou mezery zaplněny a navíc docházejí kameny. A co víc -  i síly. Posledním dnešním úkolem je zaštětování dna šachtice, kam neustále natéká voda a zatažení štětu vrstvou betonu. Mezi tím se na povrchu na chviličku ukazuje slunce, aby vzápětí zapadlo za obzor.

Končíme i my, dokonale unaveni balíme vybavení. Byl  to maximální záběr, ale s dnešním výsledkem můžeme být spokojeni. Bylo namícháno a zpracováno 35 míchaček betonu a kamení naštěstí nikdo nepočítal.

Hawk

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

80)Pracovní akce 27.3.2010 - Kamenný ponor

Účast: Hawk, Anife a Luky

Výstrahy meteorologů tentokrát nevyšly, naopak místo bouřek a dešťů je celkem příjemně. Sice se občas pěkně mračí, ale nespadla ani kapka vody a sluníčko se nebojácně prodírá mraky a když se mu to povede, je přímo parádně. Jaro je konečně zde.

Dnes jsme připraveni k dalšímu zajišťování spodní části šachtice, to znamená pokračovat ve vyzdívání prostorů vedle skruží a volného prostoru za boční hranou horních dvou skruží. Je to na Lukášovi, protože pro mě je tam málo místa. Na mě je tentokrát podávání kamenů, a drobného materiálu a hlíny na dosypávání prostoru za vyzdívkou. Drobný materiál nabírám ve staré části jeskyně, tam kde se při posuvu balvanu ze stropu vysypala pěkná hromádka hlíny a kamení z několik metrů vysoké pukliny. Nepříjemným zjištěním je skutečnost, že ten velký balvan se opírá o protilehlou stěnu jen v jednom místě nepatrným výstupkem a jeho hmotnost podle velikosti bude určitě v tunách. Což není ani v nejmenším povzbudivé. Bude to ještě velké rozhodování co s ním. Než ale budeme rešit tuto situaci musíme nejdříve dokončit zajištění šachtice. Dnes se ještě pokusíme vytvořit kapsy pro uložení ocelových nosníků, na které se pak budou usazovat skruže. Západní stěna je na rozdíl od těch ostatních docela tvrdá, takže naše snahy nejsou korunovány žádným zvláštním úspěchem. Zato čas neúprosně letí. Vyklízíme ještě narubaný materiál a trubky z lešení a další materiál a je tak akorát čas na ústup. Příště se budou muset ještě ty kapsy doladit. Dnes to prostě nešlo tak, jak bychom chtěli. Můžu snad jen říct, že i relativně malý postup je posun kupředu.

Hawk