květen 2010

84)První pracovní květnová akce 1.5.2010 - lokalita: Kamenný ponor, účast: Hawk, Anife a Luky

Jelikož je Svátek práce, jdem ho oslavit (jak jinak než) prací. Ráno jsme ale notně na vážkách, protože vydatně prší a podle oblohy to nevypadá nijak nadějně. Ještě telefonem zjišťujeme meteorologickou situaci v oblasti krasu, ale situace je zde stejná jako u nás. Během půl hodiny, jako na povel, pršet přestává a proto vyrážíme. Na lokalitu dorážíme až něco po desáté hodině. Dnešním cílem je obezdít průlez do krápníkové síňky, zašalovat a zabetonovat strop průlezu a pak dokončit obsypání skruží.

Definitivní jaro.

Po nezbytné klasické přípravě nejprve jede dolů Luky a vyřezává na straně průchodu část dřevěné výztuže, aby se vylepšil prostor pro manipulaci s materiálem. Za chvíli jedu za ním a protahuju se otvorem ve skruži do průchodu a promýšlíme postup vyzdívání a usazení nosníčků. Anife zatím připravuje betonovou směs. Lukáš podává kameny ze zakládky původní dřevěné výztuže a vzápětí na poklopu nabírá do kbelíků beton a na smyčce mi ho spouští mezerou mezi skruží a stěnou do průchodu, kde já pak všech materiál zpracovávám do vyzdívky.  Prostor zde není nijak zvlášť velký, ale jde to přesto docela snadno. Nejdříve vyzdíváme jednu a následně pak i druhou stranu průchodu. Horší je, že nám dochází cement. Malinko jsme podcenili přípravu a dnes je všude zavřeno. Zkoušíme různé možnosti, kde by se dal nějaký cement vypůjčit, ale všechno selhává. Po dozdění vyzdívek nám zbývá tak na jednu a půl míchačky, což je na zabetonování stropu málo. Provádíme prozatím usazení nosníčků a zašalování stropu deskami. Jedeme nahoru na sváču a ještě zkoušíme dodavatele skruží, jestli je doma a měl by pro nás cement. Máme štěstí, za třičtvrtě hodiny jsem zpátky i s cementem. Mezi tím Anife s Lukym pokračovali v práci a zpracovali všechen zbývající cement a armaturu, takže po mém příjezdu hned pokračujeme a dobetonováváme strop průchodu.  Před obsypáním skruží ještě odstraňujeme další části dřevěné výztuže, aby se vylepšila možnost obsypání a navíc i zvětšil prostor, protože nahoře je stále ještě velká hromada materiálu, který budeme muset odklidit - třeba tím, že s ním obsypeme skruže. Sypeme materiál přímo na poklop a občas někdo z nás sjíždí dolů kontrolovat stav obsypání. Něco po páté odpoledne je obsypání dokončeno. Materiálu nahoře ještě zbývá dost. Budeme muset postupně vyřešit jeho odklizení. S tím pro dnešek končíme, balíme a odjíždíme. Cestou domů.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

85)Pracovní akce 8.5.2010 - Kamenný ponor - účast: Hawk, Anife a Luky

Pro dnešek je v plánu zabudovat do šachtice žebříky. Jednoduchá věta a vypadá to i jako jednoduchý úkol. Ve skutečnosti je to ale o něco složitější. Původně zamýšlené kotvení se nijak zvlášť neosvědčilo a proto budeme zkoušet něco jiného. Jediná potíž je v tom, že tato improvizace bude znamenat vyrobit konzolky přímo na místě, což znamená si k tomu přivést i vybavení.  Navíc je na dnešek hlášeno počasí pod psa, což znamená přeháňky, bouřky a vůbec jakékoliv formy deště. Od rána všechno nasvědčuje tomu, že se předpověď opět povedla. V jednom kuse prší, jen se střídá intenzita. Podobně je tomu i cestou do krasu. Dnes přijíždíme až po desáté hodině a je to možná dobře. Přestává pršet. Připravujeme všechen materiál a pouštíme se do práce. První žebřík kotvíme do připravené a zabetonované konzoly a pak spouštíme a sešroubováváme další žebříky až po úroveň osemdesátek skruží, což je 10,5m žebříků. Anife se v mezičase baví tím, že třídí zbytek hromady hlíny na kameny a hlínu, aby se kameny mohly použít na opravu cesty. Po přestávce na občerstvení jdeme vyrobit konzoly pro kotvení prví části žebříků. Řežeme a vrtáme pásovinu a následně ohříváme do červena a ohýbáme do potřebných tvarů. Po ochlazení přichází na řadu kotvení.  Počasí se poněkud zhoršuje, vítr přináší dešťové kapky, nejdříve jen drobné, ale postupně se zvětšují a zhušťují. Hned jak začíná jdeme schovat nářadí, ale v kotvení pokračujeme i v dešti a žebříky v horních skružích jsou přikotveny všechny. Potom práci musíme přerušit, protože leje jako z konve. Čekáme zda se ještě počasí umoudří. Od severu se postupně začíná projasňovat a během zhruba půlhodiny je po dešti. Části mančaftu se už  dál nechce pokračovat, ale přesvědčuji je o tom, že to ještě má cenu. Pokračujeme tedy i s druhou částí šachtice v osmdesátkách skružích. Zde se budou muset žebříky zabudovávat na jižní bok, což bude znamenat navíc i dokončit dopravní dráhu na této straně. Nejdříve se na povrchu žebříky svrtávají a pak se spouští dolů a sešroubovávají. Na závěr doměřujeme jaké vyrobit konzoly a balíme. Pokud se během týdne najde čas na vyrobení konzol, bude dokotvení žebříků příště už jednodušší.

Hawk

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15.5.2010 Akce odložena z důvodu nemoci jednoho z účastníků.

Hawk

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

86)22.5.2010 Pracovní akce - Kamenný ponor - účast: Hawk, Anife a Luky

Po týdení pauze opět do krasu. Počasí je od meteorologů slibováno příjemnější než doposud, ale spoléhat se na to asi nebudeme.  Vyrážíme na cestu plně naloženi vším potřebným pro kotvení žebříků a vším co bychom mohli potřebovat pro vyklizení pozůstatků po napůl zříceného balvanu a vysypaného drobného materiálu z pukliny za ním ve staré části jeskyně. Tím je dán dnešní plán činnosti a v mezičase je navíc plánováno odklizení dříve vytěženého materiálu, který použijeme na štětování sníženého místa cesty mezi Suchdolem a Vavřincem. Zřejmě si dnes na nedostatek vytíženosti stěžovat nebudeme. Na místo určení dorážíme ve standardním limitu a bez velkého otálení se pouštíme do díla. Venkovní teplota je dnes velice příjemná, občas vykukuje sluníčko, scenérie mraků vytvářejí roztodivné, neustále se měnící obrazce, všechno kvete a svěží zeleň je všude kolem, co víc si můžeme přát, je prostě krásný den.

Já s Lukášem se pouštíme do kotvení žebříků a Anife jde odklízet vytěžený materiál. Celá tato operace nám zabírá zhruba tři a půl hodiny.  Kolem jedné hodiny je práce přerušena z důvodu plánovaného občerstvení. Ještě před touto pauzou je i dole v šachtici slyšet burácení vzdálenoho hromu, neklamné to znamení blížící se bouřky. První dešťové kapky nás zastihují v okamžiku, kdy akorát končíme s jídlem.  Než se rozprší stačíme uklidit vybavení do auta a pak i sebe uklidíme pod střechu a sledujeme na tom přírodním "širokoúhlém plátně" jak přicházejí a odcházejí jednotlivé vlny deště z různých směrů a husté, doslova vodní clony, postupují krajinou. Nesledujeme sice čas, ale nějakou chvilku ta deštivá epizoda přetrvává. Z dlouhé chvíle dokumentujeme situaci.

Déšť jak rychle přišel, tak i ustal, opouštíme náš úkryt a venku nás čeká  svěží čerstvě propláchnutý křišťálový vzduch. Jdeme pokračovat v plánované činnosti. Luky zústává nahoře a já s Anife sestupujeme dolů, kde se nejdříve pokusíme vyklízet napadaný materiál. Jde to docela pomalu, protože hlína je prosycena vodou, mimochodem potůček, který tu protíká, letos díky dešťům svou intenzitu vůbec nesnižuje, spíš naopak. Postupně plníme jeden kýbl za druhým, až se dostáváme na skalnaté podloží. Do příhodného místa ve dně pak zabudovávám dřevěnou stojku, kterou provizorně podepírám onen volný balvan ve stropě, ještě pár klínů na dotažení a pak rozepření  boku balvanu do svislé stěny a opět dotažení klínem.  Tímto vyztužením se zbavuji nepříjemného "šimravého pocitu kolem žaludku", který zde mám od té doby, kdy jsem měl možnost na vlastní oči sledovat samovolný několikadecimetrový posun tohoto balvanu směrem do prostoru. Po úplném vyklizení  napadaného materiálu a úpravě dna to bude chtít provést důkladnější podstojkování, ale pro tuto chvíli je to dostačující. S klidným svědomím pokračujeme ve vyklízení bahna a kamení. Velké kameny necháváme na boku spojovací chodbičky, drobné kameny a rozmočená hlína putují na povrch. Vytahování kolem žebříků není žádná slast. Dokončení těžní dráhy v co nejbližším termínu je nezbytností. Podle reptání obsluhy vrátku usuzuji, že už bude docela dost hodin, proto práci ukončujeme. Pohled na hodinky nám to dokazuje, je sedm večer. Balíme zablácené nářadí,  zablácené a promočené oblečení zaměňujeme (někteří) za suché a pro dnešek opouštíme tyto oblasti. Cestou zpět ještě dokumentujeme zajímavé mraky ozářené zapadajícím sluncem. A pak už jen monotonní přesun k domovu.

Hawk

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

87)Pracovní akce 29.5.2010 -Kamenný ponor - účast: Hawk a Luky

Neodkladnými úředními  záležitostmi byla Anife donucena vynechat dnešní akci, což se samozřejmně negativně projevilo na výkonnosti a koneckonců i na obvyklé pohodě. Tím samozřejmě nechci říct, že bychom vůbec nic nezvládli a že bychom byli úplně mimo, ale jeden chybějící pracant je znát.

Dnešním cílem je prodloužení, ukotvení přepravní dráhy a její vyzkoušení a dál podle možností odtěžení materiálu ze dna.  První část úkolu na pohled vypadá snadně. Dráhy vyrobené z pásovin však mají snahu se neustále kroutit a není tedy snadné je srovnat. A plánovaný počet konzol na kotvení z toho důvodu nestačí. Nezbude, než do příště vyrobit další a celou dráhu ještě dokotvit. To prokazuje i zkouška nádoby. Ta se navíc bude muset ještě upravit, aby sjížděla a vyjížděla po dráze bez zádrhelů. Není ale ještě zaručeno že tato úprava bude zcela úspěšná. Všechno budeme muset odzkoušet, aby to fungovalo jak chceme. Práci na dráze ukončujeme zhruba v jednu hodinu. Po krátké přestávce si jdu doměřit jaké vyrobit konzoly do úseku, který probíhá mimo skruže. A pak lezu až na dno, jdu pokračovat ve vyklízení starého koridoru. Balvan, který zde ležel už minule je stále na svém místě (žádný permoník ho zatím nerozbil) a čeká jen na mě. Nejdříve zkouším palici. Je zde nedostatek místa na rozmach a šutr je neskutečně houževnatý. Po několika minutovém úsilí z něj odštěpuji jen pár úlomků. Luky posílá na dno kango. Ani tento nástroj není zcela účinný. Kámen je vrstevnatý a daří se mi odštipovat jen tenké plátky a napříč vrstev se do něho může bušit jak o život a nic. Nezbývá než trpělivě ukusovat co se dá. Oškrt v elektrickém kladivu je rozpálen každou chvíli do červena, pokud bych byl kuřák, klidně bych si mohl o něj zapalovat cigáro. Zabral jsem se do rozbíjení šutru natolik, že ani už nesleduju bublající potůček vedle něhož sedím a ve kterém si co chvíli vymáchám nohu nebo ruku, případně si do něj i sednu. Pokouším se šutr převrátit, ale nejde to vzhledem k jeho doposud velké hmotnosti a rozměru.  Střídám nářadí, palice má slovo. Podružný úspěch ve formě uraženého kousku kamene. A znovu střídaní nářadí... Takhle to jde stále dokola nevím jak dlouho, až je ten zatracený šutr udolán. Mezitím musím ještě odklidit odštípaný materiál. Taháme kamení v kbelících až na povrch. Větší kousky na ploché smyčce. Pro jednoho je to dole dost zabíračka. Vytáhnout kámen ze starého koridoru, odkulit nebo donést pod šachtici, uvázat a pořád dokola. Když už je šutr ve velikosti, že ho zvládnu převrátit a udělám to, zjišťuji, že je pod ním další o něco málo menší. Ten se naštěstí štípe úlpně jinak a jsem s ním hotov razdva. Nejdřív vynáším větší kameny a pak vyklízím tu kamenou drobotinu ze dna, přes kterou se převaluje voda. Vytahuju ještě několik dalších kamenů z dalšího metru starého koridoru a postupně je vynáším pod šachtici a začínám toho mít tak akorát. Dokonale promočen, zablácen a utahán. Je něco po páté hodině. Zhruba čtyři hodiny práce a taková spoušť. Je vidět, že už toho moc nevydržím.

Pro dnešek končíme a odjíždíme. Pokud se ve zdraví dočkáme dalšího týdne, budeme pokračovat tam, kde jsme dnes přestali.

Hawk