listopad

227)2.11.2013 lokalita Kristýnka. Účast: Igor, Pavel, Jindra, Vašek, Zdenda, Luky, Anife, Hawk a na kus řeči se ještě stavuje Libor a Franci, jen škoda, že jsme tuto početnou sestavu nepodchytili včasným avízem už včera, aby se vzalo potřebné vybavení i pro další lokalitu. Jak je vidět, dobrá komunikace před akcí, je pro budoucnost polovina úspěchu při akci. Budiž to pro nás ponaučením. Ovšem pravdou je i to, že jsme si mohli alespoň dobře pokecat a to taky není k zahození. Po příjezdu se potýkáme nejprve se zámkem, který prozatím z neznámých důvodů odolává originálnímu klíči. Takže nakonec jsme nuceni otevřít poněkud netradičním způsobem. Je vidět, že je dobré s sebou vozit univerzální "otvírák", jinak bychom byli celý den na povrchu. Teď trochu přeháním, kdo mermomocí chce do díry, tak se tam zaručeně dostane, ať si to každý přebere po svém...

Jdeme na to, dnešní  obsazení je tak početné, že se před vstupem tvoří fronta a kdo zaváhá má smolíka a zůstává na povrchu. A to je po dlouhé době i můj případ, nestihl jsem včasný nástup (jsem už prostě pomalej). Dolů se dnes dostává Luky, Zdenda, Igor a Pavel, což je zcela dostatečné množství pro tuto lokalitu a ostatní jsme připraveni pro těžbu kamení minule připraveného. První odhad zdola je dvacet kbelíků, pak se mění stanovisko a přidává se dalších dvacet a nakonec je to šedesát devět. Kromě kamenů jsou posílány nahoru i mokré sedimenty, což znamená, že badatelé odebírají i materiál ze dna. Pokud si dobře vzpomínám na stav konce lokality minulou sobotu, bylo dno tvořeno usazeným materiálem hlinitopísčitého chataktru s příměsí volných kamenů. A tvarově mělo charakter ukloněného mělkého žlabu směřujícího do masivu. Ovšem dokonalému výhledu, do zřejmě volného trativodu bránil uprostřed žlabu  mezi stropem a dnem zaklíněný korodovaný šutr. Podle materiálu, který taháme na povrch je zřejmé, že situace dole bude určitě už podstatně jiná. Něco málo po dvanácté hodině posílají zdola nahoru nářadí, což by mělo znamenat, že už není co kopat. A postupně se na povrch přesunuje i mužstvo. Dáváme si občerstvení a po obědě odjíždí Zdenda s Lukášem. Jindra s Vaškem jdou dolů  provést dokumentaci a já se jdu rovněž podívat na výsledek dnešního sondování. Dno se opravdu dost změnilo, hlinitý žlab směřuje někam kupředu, odtokový trativod vypadá jako volný (v lepším výhledu už nebrání žádný šutr, ale vepředu změna sklonu), strop ve tvaru desky trošku připomíná Kamenný ponor. Osobně si myslím, že se dalo dnes ještě klidně pokračovat v kopání, neboť materiál ve dně je stále ještě těžitelný, ale útočný tým vyklidil pole, což je škoda. To se mě to kecá, když si dnes hraju na statistu (ačkoliv nerad). Za všechno můžou moje drobné neduhy - "banální" (pozn.Anife- banální to rozhodně není) bolest zad nebo co a Anife mě už od rána od všeho odhání. Je to dnes jen samej zákaz. Co tady vlastně vůbec dělám? Ke všemu začíná ještě poprchat a tak to pro dnešek prostě balíme. Před zimou by stálo za to ještě se pokusit prokousat se o něco kupředu, protože možnosti tu stále jsou a bylo by škoda to nezkusit.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

228)9.11.2013 - závrt U Hrušky, účast Igor, Jindra a Vašek

Cílem dnešní akce je zdolat ve dně sondy ten velký balvan. Je nasazena veškerá dostupná technika a zhruba po dvou hodinách je dílo dokonáno. Další činnost zde je ovšem v důsledku počtu tří badatelů téměř nemožná a tak  je na této lokalitě pro dnešek konec. Zbytek dne je věnován kontrole dalších lokalit skupiny. Příští týden bude snad, co do  počtu výzkumníků, příznivější.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

229)16.11.2013 lokalita Kristýnka, účast Libor, Jindra, Zdenda, Anife a Hawk

Opět utekl týden a moje drobné přání o větším počtu výzkumníků jsme si splnili ve finále o dva badatele. Pro stávající lokalitu je ten počet ještě dostačující. Nejdříve jsme opravili a nainstalovali původní lyžiny pro usnadnění dopravy materiálu k povrchu a tím pro začátek šetříme jednoho člověka do těžebního systému. Zabudováním lyžin se ale poněkud zmenšil průlezný profil, ale o kolik, to zjistím, až polezu poprvé nahoru (ale nevidím to moc hladce, bude to zřejmě na knop). Ale jak se říká "Proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko", takže to prozatím nebudu řešit.

Po poslední akci zde je stav asi následující: ze dna bylo odebráno určité množství sedimentů, takže se dá částečně nahlédnout do ukloněného trativodu, ale není vidět na jeho konec, protože je zde o malinko snížen strop a stávající výška dna nedovoluje dále dohlédnout. Dnešním cílem je pokusit se odkopávat sedimenty ze dna - zahloubit se a odebrat i částečně boky, aby se zvětšil poněkud manipulační prostor pro další postupy. A hlavně, aby se otevřel výhled kupředu.  Rozdělení je zpočátku následovné, Jindra a já jsme dole, Zdenda je na mezistupni a Anife obsluhuje ruční vytahování a spouštění kbelíků. Pak naše řady v podzemí posiluje ještě Libor a tím se situace dole podstatně vylepšuje, akorát že Anife nahoře bude mít zase docela hoňku. Škoda, že zde není ještě jeden další človíček. Pak by to bylo jistě ještě snadnější.  Lokalita je (kdo to tu zná) poněkud členitější a vytahování kbelíků je z tohoto důvodu o trošku složitější. Občas se ten kbelíček někde trošku zadrhne, ale postupně se úskalí dopravy vychytává a nejsou žádné závažné zádrhele. Dole postupně prokopáváme dno  a ubíráme boky. Usazený materiál je hodně rozmanitý, úplně horní vrstva je hlinito písčitá s jemnozrnnou strukturou, občas je zde nějaký kámen, spodnější vrstvy jsou podstatně hrubozrnitější s velkým obsahem povrchově korodovaných kamenů různé velikosti. Ale dá se stále odkopávat níž a níž, bez nějakých velkých problémů. Občas  zde narazíme i na nějaký větší kámen, který se musí před odtěžením zpravidla nejprve obkopat, pak rozbít paličkou a teprve odtěžit. V kopání se průběžně střídáme, aby nedošlo ke zbytečnému přetěžování jednotlivých členů útočného družstva (a úplně zapomínáme na Anife na povrchu). Naštěstí si jdu kopnout na konci i já, takže má určitě možnost si trošku odfrknout (páč, já už jsem kopáč jen na půl úvazku - tedy s polovičním výkonem, na rozdíl od těch ostatních svalnatých  a hubených draků). No i přes tuto slabinu postupně snižujeme dno odhadem skoro o metr. Jsem docela překvapen, jaká velká vrstva volného materiálu zde je. Ovšem mezi tím je naše kopání přerušeno při počtu asi 75 kbelíků přestávkou na občerstvení a krátký odpočinek ( né že by ho teda všichni potřebovali - tím tedy nemyslím sebe), ale tradice je prostě tradice. Cesta nahoru se pro mě opravdu ukazuje  v jednom místě úplně na hranici průleznosti, ale nakonec se tudy nějak prorvu. Venku je docela příjemně, i když není nijak velké teplo, ale je stále hodně přijatelně. Občerstvujeme se, odpočíváme, kecáme a zpestřujeme si různě polední pauzu a pak se opět našněrujeme do díry a pokračujeme v naší kraso - jízdě. Dále zahlubujeme a odkopáváme boky a odkopáváme i kousek kupředu, až je situace o malinko jasnější a je vidět stav trativodu. Tvarem je mělké hliněné koryto stále ukloněné do masivu a úplně vepředu je drobná vodní hladinka až po strop ve vzdálenosti maximálně do dvou metrů, který má rovněž tvar koryta, ale položeného vzhůru nohama. Tato situace nás nutí si položit otázku,  jak zde došlo k ucpání odtoku a pokoušíme se představit si k čemu došlo při téměř úplném zatopení lokality a následnému prudkému odtoku vody. Tlakem vody zřejmě došlo k provalení ucpaného odtoku a jak voda pak pruce opadala, postupně s sebou strhávala volné sedimenty a kameny, až za sebou při snížení tlaku zase odtok uzavřela a pak už zbytek vody, kterou jsme zde zaznamenali při revizi lokality 25.5.2013 se postupně ze dna přes splavené materiály odcedil do dnešní podoby. Zde nastalo to pravé místo pro hypotézy a odhady pravé tváře této lokality. Současný stav může být přicpaným (krátkým) sifonem, což by byla jistě ta příznivější varianta, nebo odtok pokračuje ve stejném sklonu monohem dál a pak je to v pytli. Jak naložíme se získaným poznatkem záleží jen na nás. Určitě nejen můj názor bude pokusit se ještě postoupit směrem k vodní hladině přibírkou sedimentů ze dna i skalnatého stropu. A s tím i pro dnešek lokalitu vyklízíme, je něco po čtvrté hodině, vytěženo bylo celkem 150 kbelíků a jeden pěkný šutr na smyčce. Balíme věci a jedeme naplánovat věci příští, kam jinam než do Ostrova k Němcům. Příští akce opět Kristýnka, dokud je ještě trošku počasí.

Hawk

230)17.11.2013

Závrt U Hrušky: Zúčastnili se - Mike, Hanka, Pavel a hosté Ája + Zdeněk (Prostějov), Michal (Blansko), Martin (Třebíč). Bylo odtěženo 100 kýblů převážně z čelby, také byl vysvobozen plechový kýbl z pravé strany. Velký kámen ve dně byl zredukován a současné chvíli nic nebrání v postupu. Za akci jsme se dostali asi o 0,5 metru hlouběji. Ve stropě jsou stále zřetelné korýtka, z nichž to nejvýraznější se začíná zarovnávat s horizontem (možná zase schodek, možná ne). Objevili se také sintry. Na čelbě to začíná znít dutě a dunivě. Ke konci akce se mi zdálo, že dráha jede o dost hůř než na začátku, verzikální rolna u pažení se netočí, lanko se nějakým způsobem zkroutilo a udělalo smyčku a rozhodně to chce doladit tu kladku, aby lanko nevyskakovalo.

Mike

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

20.11.2013

Přílohy - Stáhnout všechny přílohy najednou

Kristynka_01.JPG (1 MB)Stáhnout

Kristynka_02.JPG (1 MB)Stáhnout

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

231)23.11.2013

Kristýnka : účast - Hawk, Anife, Igor, Filip a Libor - následně závrt U Hrušky - Igor, Libor a Filip

Dnešní odpolední akce na lokalitě je směřována na provedení ubourání skalního stropu nad trativodem. Dle geologů už se jedná o skalní  masiv, nikoliv volné balvany, což je z hlediska stability mnohem povzbudivější. Od poslední sobotní akce došlo ke zvětšení skapů v lokalitě a projevilo se to další louží  v sondě na dně, a minule jen vlhký materiál se změnil na dost mokrý materiál, alias bláto. Slušně se v něm sice sedí, ale poněkud to zebe do zadních partií ... Dnes se pokusíme o přibírku stopu pomocí bourací techniky. Zpočátku jsem dole s Filipem  a posléze nás posiluje ještě Igor. Pro vlastní činnost s technikou je zde místa jen tak tak, takže se naše činnost různě mění v nejrozmanitější protahovací cviky, až úhybné manévry. Celou operaci ukončujeme kolem půl čtvrté odpoledne a na závěr měříme buzolou hrubé azimuty hlavních směrů odtokové chodbičky (naměřeno cca 306 stupňů - překvapivě  na povrchu proti kopci k západu) a snažíme se odhadnout její délku po jezírko na  konci. Minule jsem odhadoval vzdálenost na dva metry od převislého zubu ve stropu, ale dnes při pečlivějším ohledání to vypadá ještě tak o metr dál. Sklon skalního stropu se v koncové části pohybuje maximálně do patnácti stupňů, ale spíš ještě o něco míň. Balíme materiál a lezeme nahoru, není zde vůbec přívětivě, fouká studený vítr a určitě to nebude letos o nic lepší. Já a Anife vzhledem k našemu nachlazení směřujeme k domovu a zbytek mančaftu jede ještě na závrt U Hrušky, kde provádí revizi stavu sondy po poslední akci - podle účastníků je situace vykreslena následovně, ve stropě sondy je výrazné,  až 40cm hluboké, stropní koryto, hlinité výplně nejsou nijak vrstvené, což prezentuje rychlé zanesení (sesuv materiálu), než postupné zanášení, které by pravděpodobně bylo jednoznačně vrstvené ve směru odtoku. Jinak je ve dně ještě pozůstatek toho velkého balvanu. Byla provedena údržba rolny, která vykazovala určitý nedostatek v otáčení. Takže lokalita je opět připravena pro další bádání. A to je pro dnešek vše.

Hawk

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

232)30.11.2013

Pestré jíly: účast - Libor, Igor, Vašek, Marek, Richard,Mike, Luky, Honza,Filip a Jiří

Dnešním cílem je nejen revize pracoviště, ale i prověření možností o technickém zajištění vstupu proti postupnému sesouvání jílovitého boku šachtice. Vlivem natíkání vody, i když momentálně celkem nepatrného množství, dochází k rozmáčení a rozbahňování jílové stěny a postupnému sesouvání do prokopaného profilu. Možná termín sesouvání není úplně to pravé slovo, které by věrohodně specifikovalo to téměř tekuté bahýnko. Lidově bych to asi nazval "hromada sraček". Ovšem na věci to nic nemění, že je a bude nutné ještě jednou upravit prostup do koncové části zde otevřeného prostoru, a to především z důvodu dokončení zaměření a provedení odběru vzorků vody ze zavodnělé pukliny. Podle stavu vstupní šachtice se bude následně ještě rozhodovat o tom, zda se budeme pokoušet nějakým způsobem provést její zajištění, anebo zda se od tohoto zajištění upustí a ponechá se toto místo bez technických opatření a téměř na sto procent postupně dojde k jeho úplnému zavalení. Situace na konci pracoviště není pro další možné postupy nijak zvlášť příhodná, i když zde bylo dosaženo vodní hladiny. Koncové místo je na poměrně úzké puklině, kde nějaké rozšiřování nedestruktivní metodou nepřipadá v úvahu a kromě toho zde byla naměřena "poněkud" zvýšená koncentrace CO2, což je další z negativních zjištění. Takže poslední, co je třeba dodělat je ta dokumentace. Dnešní sestava je natolik početná, že se kromě revize nakonec pustí i do vlastního čištění profilu, aby se přítomní pracanti náležitě využili. Na skládku tedy putuje spousta tekutého materiálu. Dle odhadů zde bude zapotřebí ještě jedna akce, aby bylo dokončeno zprůchodnění profilu a mohl zde být průzkum ukončen.

Od účastníků vyzvěděl a popsal Hawk