Červen 2020

6.6.2020, další příprava na betonování. Zúčastnil jsem se já, Honza T. a Vašek.

I na tuto akci bylo naplánováno několik úkolů a myslel jsem si, že to bude už poslední „přípravná“. Bohužel jsme nestihli všechno. Možná i kvůli tomu, že jsme pomohli dopoledne na jiné akci. A nebo je to moje chyba, kdo ví? Na dnešní akci jsme na povrchu vytvořili bednění na písek. Předělali jsme novou rolnu pod vrátek, namotali jsme nové lanko na buben vrátku, přivrtali jsme roxory na odkládání kýblů s betonem a kameny. A  začali jsme s přiděláváním armatury ke stávajícím dřevěným stojkám, to už jsme ale nedokončili. Taky jsme ještě chtěli ucpat drobné díry v jednom zašalovaném místě.  A připravit kámen. Tak snad příště… 

_____________________________________________________________________________________________________________________________________

9.6.2020, rychlá odpolední pracovní akce. Zúčastnil jsem se já a David.

To co jsme nestihli při poslední akci, doděláme s Davidem dneska. Bereme jenom nejnutnější věci a vyrážíme na Ovčín. Cílem dnešní miniaturní akce je dodělat železnou výztuhu dřevěné stojky, utěsnit mezery v bednění a navozit a připravit kameny. První dva úkoly dělám já a druhé dva David. Hlídání nám dělá Libor a akce netrvá ani dvě hodiny. Prostě normální „odpolední rychlovka s Davidem“

______________________________________________________________________________________________________________________________________

27.6.2020, pracovní akce Kamenný ponor. Zúčastnil jsem se já, David Řikovský, Jarek, Michal J., Honza T., Vašek a Havlíkovi Zdeněk (Hawk), Anička (Anife) a jejich syn Tomáš s přítelkyní.

Dnešní akce byla zaměřena na betonování. Začátkem května jsem začal s přípravou na dnešní den. A jsem rád, že je za námi a my máme další část chodby zpevněnou betonem. Doufám, že akce tohoto charakteru nebyla letos poslední (je ještě co zpevňovat).  Postupně během příprav jsem se nechal přesvědčit o tom, že nemá smysl beton vyrábět z pytlovaného betonu, ale je lepší namíchat ho z písku, cementu a vody. Vodu jsem postupně na lokalitu vozil v 25l kanystrech a ukládal jsem je do vstupní části jeskyně. Místo Bračického písku, který se běžně používá k výrobě betonu jsem zvolil vypláchnutý písek z betonárky v Blansku. Jde původně o beton, který betonárce zůstane a aby ho nemuseli nechat ztvrdnout a vyhodit, tak z něho vysokým tlakem vody odstraní cement a chemii (tak mi to bylo vysvětleno). Tunu prodávají za stovku a to byl jeden z argumentů, který mě přesvědčil k tomu, abych ho koupil dvě tuny. No a pak je ještě potřeba nějaká ta technika na výrobu a dopravu vyrobeného betonu, no a ruce, spousta rukou. Výsledky mých výpočtů stanovily číslo minimálně šestnácti rukou, tj. osm lidí (za předpokladu, že má každý z účastníků obě ruce). Nejen míchací techniku obstaral Zdeněk. Než jsem akci vypsal pro ostatní, domluvil jsem se se Zdeňkem, Aničkou a Davidem, že se budou akce účastnit, že přiloží ruce k dílu. A když jsem akci vypsal cca 14 dní dopředu, postupně začali přibývat i ostatní. Pár dní před akcí to vypadalo, že nás bude nakonec málo, pár lidí odřeklo. Tak Zdeněk přivolal na pomoc syna Tomáše a poslední den před akcí se ozval Jarek, že také přiloží ruku (ruce) k dílu. Sraz jsme měli na devátou na místě. Se Zdeňkem jsme se domlouvali, že bysme přijeli už na půl devátou, abychom připravili nějaké věci. Je toho potřeba docela dost a i když jsem jel s Davidem a vstával jsem brzy, čas mě opět sežrala černá díra a na lokalitu jsme dorazili až po Zdeňkovi, chvilku po půl deváté. Téměř okamžitě jsme se pustili do příprav. Zdeněk s Aničkou přivezli kromě míchačky i cement a nějaké kabely a nářadí tzv. vercajk, prostě to, co bývá potřeba. A my s Davidem jsme dovezli zbytek. Centrálu, vrátek, hromadu pičovin a taky hromadu kokotin. Vodu jsme měli v jeskyni. Postupně začali jezdit i ostatní, Honza, Michal, Tomáš a později i Vašek. Když už jsme se začali na povrchu zbytečně hromadit, začali jsme se postupně přesouvat na svá „pracoviště“.  Začali jsme chystat podzemní techniku a kluci přivazovali kanystry s vodou k háku povrchového vrátku, aby se voda dostala na povrch a mohla se přimíchávat do betonu .  Rozdělili jsme se tak, že já, David a Jarda jsme vytvářeli z betonu, kamenů a roxorů opěrné body. My s Davidem jsme si vzali na starost zašalované rozjebané místo a tlačili jsme beton do bednění. Resp. tlačil ho tam David já sem dělal čukra (čurák k ruce) popř. pikra (piča k ruce).  A i když jsem Davidovi nabízel vystřídání, tak do přestávky, která byla kolem jedné hodiny, to bylo jeho dílo (taky s tím pěkně pohnul). Jarda byl o kousek pod námi a stavěl z betonu a kamenů podpěru stropní desky. A později se přesunul na vyztužení dalšího místa. Honza s Michalem a Vaškem zajišťovali přepravu materiálu k nám a od nás, takže když jim bečkou přijel beton, kameny, roxory, dřevo, nebo třeba nářadí, tak je přeposlali na naše pracoviště, taky opravovali dráhu (bohužel) a dělali nám spojky mezi našimi požadavky s povrchem, kde Zdeněk, Anička, Tomáš a ostatní vyráběli beton, připravovali kameny, řezali dřevo i kov. A jak Zdeněk říkal, chvílemi měli co dělat, aby stíhali. O práci na povrchu ani u vrátku toho moc napsat nemůžu, né, že bych tam nikdy při žádné akci nebyl, ale každá akce je jiná a při té dnešní jsem byl jenom dole, ale myslím, že všichni pracovali rukama (a to dost pilně). Když jsme vylezli na přestávku,  přijela dodávka (až ve mně hrklo) a z ní vystoupilo několik Tartarosáků, aby nás pozdravili.  O přestávce jsme se najedli, odpočinuli a pohovořili, dozvěděli jsme se, že se dopoledne stavil Marek Audy se Světlanou a Jindra s dětmi. Atmosféra o přestávce mi  připomněla dobu, kdy jsem jezdil pomáhat Zdeňkovi a Aničce na Ovčín já. A když bylo venku teplo, tak jsme se povalovali v trávě, asi tak jak se válí prasata v hovnech :-) . Dělali jsme pičoviny, byla sranda a hlavně pohoda. Ti co to někdy zažili, tak asi ví, co myslím. Po přestávce se změnilo to, že Michal odjel směrem k domovu a nahradil jej Vašek. David mě nechal, abych se mohl taky trochu vyrochnit v betonu a taky se změnilo to, že zanedlouho bylo bednění plné betonu. Takže jsme se přesunuli k betonování ostatních míst. Např. vymazávání kamenných zídek betonem. Kolem čtvrté odjel i Vašek, ještě nějakou dobu jsme pracovali, ale už né tak šíleným tempem. Vymazávání šlo o dost pomaleji a potom jsme začali akci pomalu ukončovat. Zdeněk už nemíchal a začali jsme všichni uklízet, odnášet věci na povrch a balit. Anička se opět osvědčila jako hlavní „čistička“ všeho špinavého. Než jsme všechno poklidili a pobalili, bylo kolem sedmé večer.    


Výroba v plném proudu...Výroba v plném proudu 2. a Jindra s dětmi.

Přestávka v plném proudu...

Foto.: Vašek Kacetl

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode