Únor 2019

9.2.2019, pracovní akce na Kamenném ponoru. Zúčastnil jsem se já, Vašek, Marek, Michal J. a Šimon.

Původně jsem vypsal pracovní akci na 2.2., potřeboval jsem k sobě jednoho badatele. Bohužel se nikdo nenašel, tak jsem akci o týden posunul. A na tuto sobotu se přihlásilo badatelů až dost. Plán prací byl rozšiřování koncové části chodbičky Za Madonou. A na to bychom ve dvou stačili. Když jsem přijel na lokalitu, už tam na mě čekal jeden z nahlášených účastníků Michal Juránek se synkem Šimonem. Pozdravili jsme se, odemčel jsem poklop a šel zkontrolovat, jak to vypadá v díře. Minulý týden totiž tálo, tak jsem měl strach,  jestli nám opět nevlítla do jeskyně povodeň, která by přinesla spoustu bordelu a sraček. Po sestoupení šachticí jsem zjistil, že přitéká voda, ale to by ještě nemuselo znamenat průser. Po cestě dolů se mi zdálo, že je v chodbě nějak moc čisto a po příchodu do spodní části jeskyně mi už bylo jasné, že vody tudy proteklo trochu víc (byla čistá cesta). Při sestupování chodbou jsem se občas otřel o dráhu, po které tekla voda a ta stekla na mě (nepříjemný vlhký zážitek). Ještě jsem nesestoupil ani na nádraží a věděl jsem, že budeme opět těžit naplaveniny. Není jich ani zdaleka tolik jako posledně, ale jednu akci to zabere. I na Nábřeží je opět vrstva jemného bahníčka a všechno je rozházené, jako kdyby tady řádili nějací vandalové či uličníci. Pří výstupu po žebříku směrem k chodbičce Za Madonou jsem si všimnul usazenin na konci žebříku, takže na lávce, která na žebřík navazuje, už voda nebyla, ale pro jistotu jsem došel až na konec. Potom jsem se otočil a šel zpátky na povrch. A i při této cestě jsem si několikrát otřel záda a prdel o dráhu. Po vylezení ze šachty jsem zjistil, že už přijel i Vašek. Nachystali jsme věci a šli bádat. Šimona jsme při sestupování šachticí jistili lanem. Ještě jsme neměli všechny věci přinesené na místě dnešního útoku, když se objevil Marek. A protože nás bylo až moc, tak Marek s pomocníkem Vaškem šel kopat do severní odbočky. A já s Michalem jsme se vrhli na rozšiřování chodbičky Za Madonou. Šimon pendloval mezi oběma skupinami a přinášel popř. odnášel co bylo potřeba. Když po nějaké době Michal se Šimonem odjeli domů, přišel mi na pomoc Vašek. Až jsme vše udělali, zdlábli jsme velikou svačinu, která obsahovala pět baget a dva rohlíky a začali jsme se zabývat transportem materiálu na povrch. Bohužel se nám ale při výstupu nahoru záhadným způsobem zamotal komunikační kabel do vozíků. Jenom jsme ho na rychlo vyprostili a pokračovali jsme v cestě. Doufám, že tyto útrapy přežil bez větší újmy, protože pokud bychom ho museli znovu napojovat, asi by mě z toho jeblo (pokud na to opravdu dojde, zřejmě bude jednodušší udělat nové vedení a hlavně nové ukotvení kabelu). A to je vše, plán prací byl v podstatě  dodržen, takže jsme kolem páté hodiny z lokality odjížděli.