srpen 2010

94)Pracovní akce po dlouhé době - lokalita Kamenný ponor, den:14.8.2010, účast: Hawk, Anife a Luky

Poslední akce byla skoro před měsícem. Dlouhá výluka byla spojena s krátkou dovolenou, kterou jsme si užili v Tatrách, ale i zde jsou možnosti návštěvy jeskyní, kterých jsme samozřejmě využili. Například Belanská jaskyňa stojí každopádně za shlédnutí a další lokality určitě taky. Během dovolené nás provázela teměř neustále nepřízeň počasí. Ani po návratu zpět se povětrnostní situace nijak nezlepšila, tak se první akce  uskutečnila až včera.

Prvním úkolem je zdemontovat nainstalovanou nefunkční svislou dráhu v délce devíti metrů. Druhým úkolem je, jak jinak, než prohlubování Tobogánu v úseku devátého až desátého metru.

Demontáže dráhy se ujímá Lukáš a je s tím hotov během několika desítek minut. Po úklidu demontovaných dílců a přípravě materiálu pro těžbu a dalších nezbytných činnostech konečně sestupujeme do lokality. Za dobu naší nepřítomnosti se někdo pokoušel zjistit hloubku šachtice tím, že dolů naházel několik kusů dřeva. Jediné co mohl poznat, je to, že i zde funguje gravitace.

Po sestupu se jdeme přesvědčit o průtoku vody a zjištění je docela překvapující. Vzhledem k vydatným dešťům by se dalo očekávat, že vody poteče hodně, ale opak je pravdou. Od začatku roku je to nejmenší zaznamenaný průtok jaký zde byl vysledován. První co si necháváme dolů poslat je akuvrtačka, abychom mohli opravit kotvení dvou stropních konzol, které jsme minule vytrhli během sestupů Tobogánem. Závěsná drážka totiž svádí k tomu, aby jí člověk využil jako opory pro sestup, ale kotvy nejsou zřejmě dimenzovány na takové zatížení.  Po opravě drážky se pouštíme do odtěžování narubaného materiálu, což je v podstatě celkem nezáživná, leč důležitá činnost. Pro úpravu dna si nechávám dolů poslat bourací kladivo. Anife při té příležitosti střídá dole Lukyho. Postupným přibouráváním a odklizením pískovcového dna si zde vytváříme již docela příznivý pracovní prostor. Takových akcí se zde bude muset uskutečnit ještě spousta, abychom se dostali až tam, kam je vidět a vytvořili dostatečný prostor pro přesun materiálu. Bude to hlavně otázka vytrvalosti a odhodlání  a velké hromady kamení, nic víc.  Čas neúprosně pokročil a náš postup na příště odročil. Pro dnešek končíme. Už nás jen zdrží několik rozkvetlých bodláků a pak odjezd.

Hawk

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

95)Pracovní akce 21.8.2010, lokalita Kamenný ponor, účast Hawk, Anife a Luky

Týden utekl jako voda a další sobota je zde. Nakládáme vybavení , opouštíme celotýdenní stres a jedeme zapomenout na starosti do Moravského krasu. Jeskyně jsou pro nás místem, kde se zastavil čas, kde se nedá nic uspěchat, kde nás nic a nikdo do ničeho nežene, jsou místem ticha a klidu, vodních kapek a podzemních potůčků, místem neustálých možností proniknout tam, kam ještě nevkročila lidská noha a zažít si pocit absolutního prvenství.  Než se něco takového podaří, vyžaduje to spoustu času a dobrovolné práce, odhodlání a hlavně vytrvalosti, aby byl člověk schopen se smířit s mokrem, zimou a modřinami a aby měl chuť se znovu vracet.

Dnešek má být podle předpovědi suchý a docela teplý (tedy  na povrchu), v podzemí je hlášena stabilně nízká teplota a mokro. Předpověď vychází zcela přesně. Sluníčko dává jasně najevo, že je ještě pořád léto. Stav průtoku vody v jeskyni se nepatrně od minula zvýšil, ale výsledek bude nakonec stejný jako minule (totální promočenost až na kůži). Pokračujeme v odtěžování narubaného mateiálu v Tobogánu. Všechno se prozatím musí vytáhnout až na povrch. Po dotěžení materiálu z minula se jdeme posilnit a ohřát nahoru. Potkáváme se zde s Igorem, který nás přišel pozdravit při přejezdu na lokalitu Kristýna a s panem Ševčíkem, který se zde za námi stavuje pravidelně. Po občerstvení a krátké pauze se znovu oblékáme do overalů a jdeme pokračovat. Zvětšujeme stávající profil kangem na rozměry potřebné pro práci. Pískovec je docela houževnatý, ale stále ještě jde celkem slušně rozbíjet. Po narubání kupky materiálu musíme provést odtěžení a pak znovu narubat a opět odtěžit. Dnes zdoláváme desetimetrovou hranici. Původní profil zde docela prudce odbočuje doleva, což pro ruční dopravování materiálu by bylo jisté  ztížení, proto se rozhodujeme pro postup v přímém směru, kam je vidět odhadem zhruba do deseti metrů. Příště můžeme vzdálenost ověřit dálkoměrem. Pro přímý směr by zde byla možnost část materiálu uložit v odbočce vlevo, tím by se pro několik akcí podstatně snížila pracnost pro přesun materiálu.  Musíme ale tuto alternativu zvážit. Dnes s ražbou končíme v cca 10,5 metrech, bylo vyrubáno a vytěženo 80 malých kýblů.  Pokračovat budeme opět za týden.

Hawk

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

96)Pracovní akce 28.8.2010, lokalita Kamenný ponor, účast: Hawk, Anife a Luky

Poslední prázdninová sobota je od rána na Vysočině poznamenána nepřízní počasí. Prší (zpočátku sice jen drobně, ale postupně se déšť mění ve vydatnější), fouká silný vítr a na nějaké znatelné zlepšení to nevypadá. Přizpůsobujeme nepřízni počasí vybavení a klasický plán pro dnešek měníme pouze na ražbu Tobogánu, všemi dostupnými prostředky. V deštivém a větrném počasí je služba na povrchu docela nepříjemná, tak ji pro dnešek vypustíme. Služba na povrchu bude mít na povel elektrocentrálu, případně poslat či vytáhnout šachticí  potřebný materiál. Jinak bude mít volné pole působnosti a samozřejmě k dispozici střechu nad hlavou. Během cesty deště postupně ubývá a než po nezbytných přestávkách dorazíme až na místo určení, je po dešti. Plán už ale měnit nebudeme. Anife zůstává na povrchu a já s Lukym jdeme provádět přibírku dna Tobogánu.  Je rozhodnuto v pokračování pokud možno přímým směrem až do míst, kam je vidět a pak se uvidí co dál. Postupně přivrtáváme a přibíráme profil na rozměry, které umožňují alespoň nějaký pohyb. Pískovcové podloží je velice nestejnorodé, místy jsou velice tvrdé a houževnaté pecky a o desítku centimetrů vedle je prozměnu měkota. Je to prostě materiál, který se dost blbě vrtá a vynášecí spirála vrtáku se vlivem vlhkosti dokonale ucpává ne vrtnou moučkou, ale vrtnou kaší, což značně namáhá vrtačku, ale i naše svalstvo, jak neustále musíme tahem pročišťovat vývrt. K dokreslení situace už stačí jen dodat, že poloha člověka je v tomto místě v polosedě až pololeže v místě, kudy neustále protíká čůrek vody ( mimochodem o něco větší než minule), takže se rozhodně nemůžete zbavit pocitu, "že Vám teče do bot" a bůhví kam ještě. Je to prostě hra o jednom dějství s názvem "Jak se co nejlépe namočit a co nejrychleji unavit" - tu první část názvu zvládají lépe snad jen naši politici... Ale dost srandiček. Čas utíká a únava se zvyšuje, po třech hodinách toho máme plný zuby a troubíme na ústup. Na povrchu je zcela příjemně, sice fouká, ale neprší. Odměnou je pro dnešek tak jako vždycky, převlečení od hlavy až  k patě do suchého oblečení.

Před odjezdem si dopřejeme krátkou procházku po okolí lokality spojenou se sběrem bedlí a pak už vyrážíme k domovu. Pokračování, dle situace zřejmě za týden.

Hawk