Rok 2016

Zahajujeme další badatelský rok a proto je třeba vytyčit si určité cíle a naplánovat, kam nejlépe nasměrovat badatelské úsilí. Za posledních několik let se zde psalo především o lokalitě Kamenný ponor a i když je to zřejmě pro mnohé stále se opakující nezáživné téma, je toto téma stále aktuální. Po jistých nepatrných dílčích úspěších v loňském roce, souvisejících s objevením nevelkých volných prostor počínajících v chodbičce U zlomené Madony, bylo v závěru roku naše úsilí zaměřeno na hledání předpokládaných  odtokových trativodů. Sice se ozývají hlasy, že žádné otevřené trativody nemusí existovat a přitékající vody se jen cedí přes pískové a štěrkové vrstvy sedimentů, ale ani takové místo doposud nalezeno nebylo. V jeho hledání budeme pokračovat především z důvodů, že nejnižší část lokality bývá periodicky a zcela nepravidelně zaplavována vodou po vydatných deštích, případně při prudkém tání sněhu. A ať chceme nebo né, období možných sněhových nadílek je zde (i když to tak prozatím nevypadá) a tím se zvyšuje i potencionální nebezpečí zatopení lokality. Hledání odtokových trativodů mi tedy nepřipadá jako nesmyslné počínání, spíš to vidím jako úkol číslo jedna. Co se týká ostatních průzkumných možností na lokalitě, je jich hnedle několik. První na řadě je kopaná jižní odbočka z trativodné síňky, která sleduje výrazné stropní koryto a sedimentární výplně mají značně písčitý charakter, v místě stropu částečně odsedlé. Tato odbočka zřejmě byla podle všech dostupných ukazetelů nějakým původním přítokem, než došlo k částečnému zařícení na procházející geologické poruše a následnému zasedimentování, ovšem toto tvrzení (jak jsem již několikrát prezentoval) jsou jen naše laické, vědecky nepodložené doměnky. Pravda tedy může být i zcela jiná... kdo ví... Druhé lákavé místo, kde se dá pokračovat v dalším průzkumu, je nově objevená část lokality - chodbička U zlomené Madony, ovšem i zde to znamená upravování profilů pro odtěžování usazených materiálů a navíc i rozšiřování úzkých míst, kterých je zde nadbytek. Vlastní odtěžování zde bude limitováno zvýšeným počtem badatelů, nebo proražením průchodu přímo do spodní síňky, což se v tomto případě jeví jako nejlepší řešení, ovšem v jisté posloupnosti s hledáním trativodu, který je předpokládán pod tímto místem. Třetím možným místem, kam můžeme směřovat svoje úsilí je severní, částečně zasintrovaná puklina před odbočkou k Madoně, která je rovněž v horní části otevřená a byl zde sledován i slabý průvan. Takže to je asi jakési shrnutí toho, co nás zde letos čeká. I přes všechny vyjadřované pochybnosti a úskalí badatelské únavy u některých jedinců pevně věřím tomu, že dokážeme najít dostatek elánu a chuti k tomu, abychom se zde v letošním roce opět pokusili pokořit mýty a společně dokázali, že se vytrvalost vyplácí.

Hawk