červenec

217)6.7.2013  akce zaměřená na úklid a zaměření lokality. Účast: Libor, Marek, Jindra, Pavel, Igor, Anife a Hawk

První červencová akce je zahájena ve znamení úklidu u lokality HSP, včetně vstupní části lokality. Na povrchu se odklízí pozůstatky dřevěných hatí a ve vstupní části lokality pozůstatky hloupého nápadu některého z místních usedlíků. Nic lepšího se nemohlo stát než to, že někdo na odtoku vody do HSP odstranil česno a veškerý (slušně řečeno) nepořádek, který se vyskytoval na vodní hladině rybníka, pak nerušeně crčel do ponoru. Větší kousky těchto materiálů se vesměs zachytily již ve vstupní části, ale všechno drobné pak voda poctivě dopravila do celého průběhu lokality. Nemá asi smysl popisovat, co bude postupně následovat. Budou probíhat určité procesy (doslova hnilobné) a doprovodným jevem je a bude ještě zřejmě nadlouho charakteristický smrádek, nehledě na to, co se během těchto procesů vytváří za plynné skupenství a jaký vliv to bude mít na bezpečný průstup lokalitou. Připravovaná geologická exkurze nemohla být naplánována do "lepší doby".  Prvním dnešním počinem je vyklízení organických materiálů (dřevo, ryby, rostliny) v různém stádiu "vývoje"...  Co dodat, jedině snad srdečné poděkování tomu, kdo tuto situaci způsobil. Dalším z dnešních cílů jsou:  zaměření lokality Kamenný ponor - tomuto úkolu se jde věnovat Marek s Jindrou, dokončení opravy potrubí na vtoku do DSP - teréní úpravy Libor a Pavel a já s Anife jdeme zařídít likvidaci organického odpadu a pak se pouštíme do další části dnešního úklidu a tím je likvidace materiálu vytěženého z lokality Kamenný ponor. Po naložení a složení prvního vozíku se k nám připojuje Libor s Pavlem a společně pak ještě nakládáme a odvážíme další dva vozíky na opravu cesty  k závrtu U hrušky. Mezitím Marek s Jindrou dokončují zaměření lokality a Marek pak zpracovává pomocí výpočetní techniky naměřené hodnoty a mapka je na světě. Nakonec ještě vytyčují koncový bod do terénu a samozřejmě proběhnou zkoušky s virgulí. A prognózy a reakce jsou různé, z mého pohledu, zcela imunního jedince k této technice, je jasná jediná alternativa - ověřit si všechny prognózy tím, že budeme pokračovat ve výzkumu s rýčem a krumpáčem v místech, do kterých jsme se touto osvědčenou metodou dostali.  Dnešní akci končíme a probíhá přesun k tradičnímu ohništi, kde pak následně pokračujeme v teoretických přípravách na údalosti příští.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

218)13.7.2013 výzkumná akce, lokalita Kamenný ponor, účast Hawk, Jindra, Pavel, Mike, Zdenda a Vašek

Cílem dnešní akce je pokračovat v průzkumu na konci zasedimentované chodby a postupné odstraňování sedimentů s odtěžováním na skládku na povrchu. Na desátou se nás schází pět, což je tak akorát na obsazení všech důležitých míst ve výzkumném řetězci, aby mohl vykopaný materiál putovat až na povrch. Situace na konci chodby je velice nadějná na možný postup do neznáma, ovšem je možné volit, kterým směrem provést sondáž. Výplně sedimentů jsou totiž od severního boku přes východní čelní směr až do jižního boku, takže je možné si vybrat kudy. Na severním boku je pod klenbou stropu znatelné, sice nepatrné, stropní korýtko v horní části s volnou dutinkou, východní čelní strana je vyplněna až po strop a k jihu je náznak pravděpodobného komínku, přičemž přímo do stropu vybíhá z klenby několikacentimetrová svislá volná štěrbina. To jsou tedy naše dnešní možnosti. Rozdělujeme se na trasu dle potřeby s tím, že službu na povrchu a obsluhu těžebního vrátku si bere na starost Pavel Krátký, podzemní vrátek a přesun sedimentu bude zajišťovat Jindra se Zdendou a výzkumný tým na konci si beru na starost já a Mike. Nejdříve ale instalujeme polní telefon a je provedena zkouška spojení. Spojení funguje, takže zahajujeme vlastní průzkum. První jde sondovat do koncového místa Mike. Odkopává postupně sedimenty z čení strany a následně pak ze severního boku. Sedimenty jsou ve stejném složení jako při předchozí akci bez nějakých významných změn. Stropní korýtko k severu se rovněž nijak nemění a podle vzhledu to vypadá jako nějaký odtokový kanálek. Východní čelní stěna je vyplněná sedimenty až po strop. Jejich charakter je zde především jílovitý s drobnými vrstvičkami písků a ve spodní časti jsou výplně spíš tvořeny materiálem zvětralých vápenců, tedy dle mého názoru to nejsou usazené naplavené sedimenty, ale je to materiál, který sem byl dopraven jinou formou. Jeho značnou součástí jsou vápencové kameny různé velikosti a podle struktury to nejsou klasické šedé  kompaktní vápence, ale vápence vyznačující se spíše krystalickou kalcitovou strukturou s vrstvičkami jiných materiálů, které jako laik nedokážu určit a kameny jsou povrchově zvětralé a jsou uložené ve žlutohnědé až rezavě zbarvené jílovité hlíně. Kromě velkých kamenů zde jsou obsazeny i drobnější pevné štěrkovité frakce, ale tato vrstva je nalezena až pod vrstvou z větších kamenů. To už ale proběhlo naše vystřídání a v průzkumu pokračuju já. Odkopávám sedimenty na čelní stěně a obnažuju vápencový strop. Po odstranění dalších x kbelíků sedimentů se strop začíná na té čelní straně značně snižovat a kameny, které jsou ve střední části, se poměrně hodně zvětšují. Tvarem zde teď strop připomíná klenbu chodby situovanou ve směru zhruba sever jih. Přičemž zřejmě z jihu byl přítok, protože strop je zde o poznání výš a sedimenty v jižním boku jsou jinak sestaveny. Úplně horní vrstva je vlhká, hlinitá, tmavohnědá, tloušťky cca 5 až 10cm, pod ní je vrstva hrubších tmavých písků, mocnosti až 30cm a pak se teprve střídají vrstvy jemných jílovců zbarvené šedě až lehce do zelena (alespoň tedy ve světle čelovky) s vrstvičkami písků od tmavých až po žlutorezavé. Tato vrstva je zpočátku silná zhruba 50cm. S postupem k jihu se její mocnost zmenšuje a od spodu se zvedá vrstva, na kterou jsme narazili i ve východním směru, čili materiál kamenitý a štěrkovitý s jílovitými výplněmi, který sem nebyl přinesen a usazen vodou. Je vyhlášena pauza na přestávku. Takže lezeme nahoru. No ještě než budeme po přestávce pokračovat, trošku informací o stavu podzemních vod. Co se týká zjištěných přítoků je stav následující: hlavní přítok povrchové vody od původního vchodu je dnes značně malý, další přítoky z jiných směrů v podzemí jsou klasicky nepatrné (téměř neznatelné), stabilní přítok v místě první velké severo-jižní poruchy, další přítoky  úplně dole z jižní strany, první těsně za posledním překonaným vápencovým skalním žebrem a poslední přítok je ze sedimentů pod sníženým stropem zhruba tak metr a půl od konce chodby. Intenzita těchto přítoků není opět nijak velká, ale prozatím mi připadá stále stejná. Celkový dnešní průtok vody je i tak mimořádně nízký. Voda odtéká trativodem v severním boku chodby beze změn. V obědové pauze doráží na lokalitu ještě Vašek, takže rozdělení bude na odpolední část akce tři čelba, dva podzemní vrátek a jeden horní vrátek. Nikdo nemá žádné námitky na stejné složení jako dopoledne, akorát dole nás posílí Vašek, což je fajn, protože ke konci přepravní dráhy už je to docela daleko a ten co odnáší kbelíky a připíná na drážku se docela naběhá. Třetí do počtu se sem vyloženě hodí. Vašek provádí fotodokumentaci dokud má čisté ruce a pak se pouštíme do dalšího průzkumu. Odpoledne  se zaměřujeme téměř výhradně na jižní bok chodby, odkud klenba a soustava sedimentů naznačuje jakýsi přítok. Postupným odstraňováním sedimentů se v horní části asi dvacet centimetrů odshora oba skalnaté  boky přibližují k sobě až na několik centimetrů, ale od západní strany se mi daří (vlivem jakýchsi jílovitých proplástků) výstupek pajsrem odlomit a tím se dá pak následně mnohem snadněji sondovat v usazeninách pod stropem. Zde pak narážím na nepatrnou dutinu, že by to bylo to pravé? Výhledu však stále brání dost materiálu. Takže nezbývá, než další možná až desítky kýblů sedimentů vykopat a poslat nahoru. Situace se tím postupně vyjasňuje, dutinka je na dně tvořena tmavě hnědou usazenou hlínou (ta zde vytváří jakýsi trychtýř), dál k jihu odbíhá nepatrný volný horizont a k východnímu boku hlinité sedimenty stoupají nahoru do prozatím velmi nepatrného komínku. To zjišťuji při sondáži pajrem, když se propichuju do kolmé volné části. Ovšem je zde prozatím takový nedostatek místa, že na nějaké další analýzy je velmi brzo. Jedno je ale přeci jen pozitivní, z těchto míst je cítit slabý průvan. Není to sice žádný fučák, ale alespoň to zde dobře větrá. Do konce dnešní akce se pak už jen snažíme zvětšit trošku přístup k tomuto místu. V cestě nám stojí skalní výstupek z východní strany, který po podkopání jednoznačně vykazuje, že je to opravdu jen výstupek ve tvaru obřího nosu a za ním je opět prostora vyplněná sedimentem, který ubíhá do stropu, respektive do jakéhosi komínka. Jenže všechno má svůj čas a ten již dnes na tolik pokročil, že nezbývá než dnešní průzkum ukončit a vyrazit k povrchu. Jak se nakonec dovídám a jak hromada materiálu na povrchu naznačuje, bylo vytěženo 230 kbelíků materiálu. Děkuji všem za jejich svědomitý přístup k dnešnímu bádání. Zbývá už jen pobalit nářadí a promyslet společně další postupy na lokalitě. Na závěrečnou debatu doráží ještě Libor, který byl dnes společně s Plániváky na čerpání vody v přístupové části Amatérky (U konve) aby mohly hladce probíhat exkurze spojené s Mezinárodním speleologickým kongresem. Takže se domlouváme na pokračování v průzkumu na příští sobotu. Tak další poznatky až za týden.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

219)20.7.2013 výzkumná akce Kamenný ponor, účast: Jirka Slavík, Mike, Hawk, Anife, Luky, Zdenda, Jiří Kafka a tři veselí hosti z Nového Veselí a odpoledne Libor s dopravní technikou.

Dnešní plán je opět velice prostý, pokračovat ve výzkumech koncové části Kamenného ponoru, zrevidovat vodní stav v závrtu U hrušky, pro hosty uspořádat krátkou exkurzi do lokalit č.100, Tomášovy jeskyně, Němcovy jeskyně I a II a nakonec ještě v odpoledních hodinách naložit a odvézt něco z hromady materiálu vytěženého z podzemí. Plán je to dost obsáhlý, ale né nemožný. Dopolední rozdělení je následující - Lukáš a tři hosti směr závrt a exkurze, na ponoru obsluha horního vrátku Zdenda, spodní vrátek Anife a Jiří, odkopávání sedimentů dole Jirka Slavík, Mike a já. Úkoly jsou rozděleny, takže začínáme. Dnešní stav přítoku vody od povrchu je téměř nulový, malé droboučké přítoky se postupně objevují během trasy a taktéž úplně dole z jižního boku ze sedimentů je přítok zhruba stejný jako obvykle. Výsledné množství vody je i tak téměř zanedbatelné. Situace s je tudíž docela příznivá pro odtěžení postupně vznikajícího bahniště u odtokových trativodů, toho se ujímá Jirka, Mike oproti tomu plní kbelíky suššími sedimenty, aby se řídké bláto pro expedici těžební nádobou na povrch trošku zahustilo a nevytíkalo cestou z bečky zase ven. Funguje to celkem bez větších obtíží, jediné co se dnes jaksi nedaří je telefonické spojení, prostě se navzájem neslyšíme, ale hledat nějakou závadu, tak na to není prostě čas. Výzkumné tempo je prostě neúprosné. Odkopáváním sedimentů v jižním boku se nakonec ukazuje, že očekávaný komínek je spíš jen malá  členitá puklina, tudíž to asi není ten pravý směr. Máme ovšem možnost volby, kudy dál pokračovat. Sedimenty jsou všude kolem. Východním směrem se skalní strop poněkud svažuje dolů a od poloviny výšky profilu dolů je to jeden kámen na druhém (špíš by bylo vhodnější napsat balvan) a jsou vzajemně dokonale zašprajcovány a všechny mezery mezi nimi utemovány hlinitopísčitými výplněmi. Během dopoledne tedy postupně odtěžíme bahno z jezírka a stejné množství pevnějších sedimentů celkem je to 139 (divné číslo) kbelíků materiálu. Lezeme na povrch na tradiční polední přestávku. Mezitím se už Lukáš a hosté vrátili z exkurze, Mike chystá ochutnávku z nabídky tzv. Novodobých konzerv - jedná se o unikátní hotová sterilovaná jídla EXPRES MENU z české produkce, podotýkám po ochutnání, že jídlo je velice chutné a co hlavně - příprava je velice snadná a rychlá. Po degustaci a posilnění účastníků, musíme malinko upravit složení týmu, protože Jirka Slavík pro dnešek musí končit. Dolů jdu já, Mike a dva hosti Jurda a Kuba, spodní vrátek stejně jako dopoledne a na povrchu Zdenda, Luky, Tomík a Libor - nakládka a odvoz vytěžených sedimentů. Odpolední bádání zaměřujeme víc směrem severním, s cílem pokusit se obnažit původní odtok vod východním směrem (obcházíme zde erodovaný skalní pilíř, nebo spíš převis a přetínáme dráhu odtoku, která je ale o něco níž). Při odkopávání sedimentů v těchto místech narážíme několikrát na fragmenty sintrů, které v několika případech mají opět charakter zlomků větších krápníků. Mimo tento materiál se zde vyskytují i volně uložené vápencové kameny od několika centimetrových po mnohacentimetrové, takže v některých případech je nutné použít palici. Další desítky kbelíků sedimentů a kamenů směřují k povrchu. Neúprosný čas odměřuje naše možnosti, kolem čtvrté hodiny odjíždí Zdenda, pak ještě Lukáš a Jiří, ale i tak ještě pokračujeme v dalších výkopech. Ke konci akce se z nějakého prozatím neznámého důvodu postupně zhoršuje podzemní přeprava a závěrečné kbelíky jsou pro obsulu vrátku téměř utrpením. Při cestě nahoru se snažím najít a vysvětlit vznikající potíže a nejbližším vysvětlením je zřejmě to, že se lanko postupně v některých místech zařezává do podložních pískovců a vzniklým třením se zhoršuje spouštění prázdných kbelíků. Tím se opět otvírá nutnost úpravy těžební trasy další rolnou, nebo nějakou úpravou profilu - rolny by asi byly jednodušší. Pro dnešek končíme a opouštíme výzkumné stanoviště.  Na povrch bylo dnes celkem vytěženo 300 kbelíků materiálu, ze skládky bylo odvezeno pět vozíků sedimentů na úpravu terénu, dá se tedy říct, že dnešní záměr byl splněn. Už se jen domlouváme na příští týden a pak jedeme domů.

Hawk

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

220)27.7.2013 Akce zaměřená do několika úrovní činnosti od výzkumné, přes exkurzní, po opravy poničeného zařízení. Účast: Hawk, Igor, Mike + 3 hosté, Vašek a Marcel.

Zahájení na závrtu U hrušky - zde jsme provedli částečné dokotvení dráhy a současně i revizi stavu dna- po předchozím jarním zatopení vodou zde zbyla už je malá loužička a se spalveným bahnem do sondy to nevypadá tak strašně, jak jsme očekávali, ale to jen díky zabudované konstrukci a bednění. Další sondáž zde ale pro dnešek vynecháváme, protože nás ještě očekávají jiné neméně závažné úkoly. Přesunujeme se na další místa určení, Vašek s Marcelem jdou na Kamenný ponor zkontrolovat stav a nakonec i provést sondáž do severního boku zasedimentované pukliny,  kde opět narážejí na další velké kusy sintrů a my ostatní se přesunujeme k Igorovi na chatu. Zde se během posledního týdne uskutečnila návštěva nějakých zakomplexovaných svalnatých siláků a místo toho, aby se angažovali v nějakých pouličních nepokojích, si to rozdali s lavičkami kolem ohniště, totemem a nejvíc to odnesla kadibudka ( dostala pěkně do budky). Mimo to ještě několik kusů dřeva čekajícího v rázku na tábový oheň bylo zachráněno a vráceno do porostu a nakonec i chata dostala svůj podíl, takže alespoň částečně jdeme napravit vzniklé škody. Nejprve je proveden odchyt uprchlých polen, následuje vyproštění vylomeného totemu ze žlebové stráně a jeho vynešení na místo jeho pravděpodobného posledního odpočinku. Pak nás Igor pro občerstvení duše a zchlazení těla posílá na exkurzi do jeskyně Pytlíkové, což je pro všechny (tedy alespoň soudím podle sebe), pro dnešní den ten nejúžasnější zážitek. Nebudu zde popisovat jak jeskyně vypadá, ale dle mého názoru patří mezi nejunikátnější krasové lokality. Kdo měl tu čest, mi dá určitě za pravdu.

Mike s hosty pak pokračují za vlastním programem, Vašek s Marcelem se po badání na Kamenném ponoru zastavují s novými poznatky a pro dnešek je výzkum prakticky ukončen. Na místě již zmiňované devastace zůstávají jen Audyovi a já. Poslední co zde dnes provádíme je úprava základu pro znovuvztyčení kadibudky. Ovšem u toho to taky končí, neb bude ještě nejprve třeba připravit nějaké nové prkno na opravu a teprve pak dojde  ke konečné fázi vyzvednutí. A to bychom stejně dnes už ve dvou ani nedokázali. Nakonec přes pokročilý čas a stále ještě v úmorném večerním vedru opouštím oázu stínu na pokraji srázu do Pustého žlebu a vracím se k domovu.

Hawk

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode