Říjen

184)20.10.2012 Pracovní akce Kamenný ponor, účast Hawk a Anife

Čtyři měsíce jsou pryč a v nich spousta sobot, které jsme byli nuceni věnovat jinému druhu činnosti než bádání v krasu, ale nebyla to žádná dovolená, nýbrž jen práce a práce. Ale už bude podstatně  volněji, takže opět budeme škádlit svěřenou lokalitu. Pro dnešek je slibován pěkný den a předpověď vychází do puntíku. Přijíždíme chvíli po desáté hodině a po klasické přípravě sestupujeme do jeskyně. Od poslední akce zde nedošlo k žádným závratným změnám. Přítok vody je zcela nulový a nejsou vidět ani žádné znaky toho, že by zde voda, za ty čtyři měsíce naší nepřítomnosti, protekla. Od severojižní poruchy, kterou hlavní chodba protíná zhruba ve dvacátém metru od šachtice, je jako vždy o něco vlhčeji, ale i zde to vypadá, že poněkud méně než jindy. A od Jižní rozrážky až na samotné pracoviště je stejně mokro, jako posledně. Kameny zde připravené v červnu se konečně pohnou z místa. Jdeme těžit, ale hned při prvním spouštění vozíku se projevuje, dnes už zapomenutý, pokles dráhy na spoji, což je zcela na draka. Nemáme na opravu nářadí a na ruční navádění vozíku nám dnes jeden badatel navaděč chybí. Tak aby dnešní akce byla vůbec k něčemu, budeme těžit s překládkou na trase. To znamená dvakrát všechno nakládat a skládat. Ale už jsem zde byl přítomen i u jiných prapodivných počinů, tak mě to až tolik nevadí. S postupným odtěžováním se pomalu prodlužuje i vzdálenost od konce dráhy. Zpočátku se dá kbelík vleže na zádech s nataženýma rukama po paměti zavěsit na vozík(ne vždycky se to ale podaří napoprvé) Ale po odtěžení části materiálu pak nezbývá nic jiného, než s každým kbelíkem kousek popolézt po rozbahněném svahu. Po zaplnění meziskládky vytvořené naštěstí v rozšířeném místě chodby, se oba posunujeme. Já k meziskládce a Anife k Jižní rozrážce, kam bude materiál definitivně uložen. Znovu tedy nakládám materiál dnes už jednou nakládaný. Celý tento postup dvakrát opakujeme, až je z čelby téměř všechno kamení vyklizeno a navíc i část usazených materiálů na dně.  Celkem je dvakrát naloženo a složeno 65 kbelíků. Na konci chodby stále ještě zůstává odhadem tak 20 kbelíků mokrých sedimentů. Docela nám vyhládlo a tak jdeme na povrch na pozdní oběd, je půl třetí odpoledne. Venku je přímo nádherně slunečno a teplo. Obědová pauza se nakonec zvrhává na lenošení na sluníčku a po dlouhé době si dopřáváme něco přes hodinu dovolené. Nakonec se rozhodujeme, že dnes už nemá ani cenu jít dotěžit ten zbytek materiálu, protože bychom si na čelbě nejspíš vytvořili na příští akci nepříjemné jezírko. A sedimenty je lepší přesunovat až na skládku bez překládky, takže to chce taky nejprve opravit dráhu. Takže nakonec balíme a před odjezdem si vychutnáváme nádherné barvy podzimu.

Hawk