Květen 2019

 

4.5.2019, pracovní akce na Kamenném ponoru. Zúčastnil jsem se já, Vašek, Hóky, Jarda a Bagr.

 

Už delší dobu jsem měl v plánu odtěžit materiál z provizorní skládky, ale nějak jsme se nedokázali sejít v dostatečném počtu alespoň čtyř badatelů. Když se dnešní akce blížila, Hóky potvrdil účast s tím, že vezme kamaráda Bagra a Honza T. , který nakonec nepřijel, domluvil kamaráda Jardu. Prostě sešlo se nás v sobotu pět a to už na plánovanou práci stačí. Když jsem přijel na lokalitu, už tam čekal Jarda, Hóky a Bagr, přijel jsem o cca 15 minut později (nestíhal jsem). Pravda je, že občas nestíhám (ráno se mě nechce z postele). A asi tak deset sekund po mě přijel i poslední účastník dnešní akce, Vašek. Ještě před vstupem do jeskyně jsme se domluvili na pracovním plánu, protože kromě odtěžení skládky jsem chtěl vyzkoušet úpravu profilu Chodbičky Za Madonou pomocí ovocných pralinek. A to jsem si namyslel na druhou část dnešní akce. Nikdo nebyl proti, tak jsme nachystali potřebné nářadí (nepotřebné jsme nechali zatím v autě) a vydali se do jeskyně. Bylo nás pět, takže jsme se rozdělili tak, že Jarda s Vaškem plnili a zavěšovali kbelíky na vozík, Bagr pomáhal vozíku při překonávání stoupání a zatáčky, Hóky přitahoval a sundával  kbelíky z vozíků a já jsem vysypával a třídil obsah kbelíků. Když mě Hóky podával druhý kbelík, napadlo mě, že bych je mohl počítat. Ale pak jsem se zamyslel nad něčím jiným a počítání bylo v prdeli. Když nám po nějakém čase kluci oznámili, že mají skládku odtěženou, šli jsme se s Hókym podívat. A opravdu většina materiálu zmizel. V tu chvíli nám Vašek oznámil, že potřebuje jít urychleně na povrch, jinak by se s toho mohl po… . Po Vaškově odchodu jsme ještě odtěžili několik zbývajících kbelíků a vydali se za ním. Na povrchu jsme si udělali pauzu a nachystali zbytek nářadí pro odzkoušení „pralinkové metody“. Po pauze jsme slezli znovu do jeskyně. Já jsem šel na čelbu do chodbičky Za Madonou a pomocí Bochky a jahodových pralinek jsem se pokoušel pokračovat. Bohužel tato metoda není tak úplně vhodná do plazivek. Bohužel nemáme moc na výběr, takže i když jsem si myslel, že by momentálně tato metoda mohla být to pravé pro nás, tak není. Né, že by to vůbec nešlo, ale jde to hrozně pomalu. A stačil by mě k tomu jeden pomocník a né čtyři. Vašek potřeboval končit o půl paté, takže když nastal čas, rozloučil se s námi a vydal se na povrch. My jsme se ještě o něco pokoušeli, ale nedlouho po něm jsme akci ukončili a vydali se za ním. Příjemně mě překvapilo, jak Bagr i Jarda, kteří byli na Ovčíně poprvé, automaticky chystali i uklízeli nařadí, kabely i ostatní věci. Chovali se mnohem lépe, než někteří členové ze skupiny (většinou ti, kteří přijedou jednou za uherský rok). Když jsme vylezli na povrch, docela nepříjemně pršelo. Hóky se nám přiznal, že ovládá počasí a že prší díky němu.  A tak jsme mu poděkovali, že jsme krásně mokří. Poklidili jsme věci a vydali se domů.    

             

Jarda s Bagrem v plném nasazení :-)

Foto.: Vašek Kacetl

______________________________________________________________________________________________________________________________

    

25.5.2019, pracovní akce na Kamenném ponoru. Zúčastnil jsem se já, Vašek a Honza T..

Proběhla další pracovní akce na Ovčíně. Akci jsem nevypisoval, ale zhruba před týdnem jsem oslovil několik kolegů badatelů, jestli by měli čas a náladu na bádání. Zkoušel jsem zlákat Jirku, Davida, Hókyho, Jardu a nakonec i Honzu, který souhlasil, ostatní totiž nemohli. A i on musel dopoledne do práce, takže sraz byl až na dvanáctou. O akci jsem dal info i Vaškovi, který taky nakonec dorazil. Poslední dobou jezdím trasou přes Suchdol a i na tuto akci jsem vyrazil přes tuto obec, ale malinko mě překvapilo, když jsem zjistil, že hlavní silnice, která protíná obec, je uzavřená. Naštěstí objízdná trasa vedla mezi domy, kudy už jsem někdy v minulosti jel. Když jsem objel zatarasený úsek cesty, vydal jsem se po místní komunikaci 8.třídy směrem k Ovčínu, ale nejel jsem dlouho. Na cestě byl další zátaras (překopaná cesta). Necelou sekundu jsem přemýšlel, že pokud bych se dostatečně rozjel, mohl bych výkop přeskočit, ale nakonec jsem zvolil bezpečnější variantu a na lokalitu jsem jel přes Vavřinec. Výjimečně jsem přijel na lokalitu jako první a tak jsem začal pomalu chystat věci. Dnešní plán práce je vyzkoušet pralinkovou metodu v chodbičce Za Madonou. Pro jistotu jsem nachystal jenom dvě barvy (příchutě) pralinek. Tradiční červené (jahodové) a silné koncentrované černé (černý rybíz). Chvilku po mě přijel Honza a v závěsu za ním i Vašek. Převlékli jsme se a vydali se do podzemí, ale už po sestupu šachticí jsem měl dojem, že mám trošku břichabol. Ale nevěnoval jsem tomu velkou pozornost. Až když jsme sestoupili na nábřeží, zjistil jsem, že musím jít zpátky na povrch, abych udělal kakánek. Kdybych to totiž ignoroval, asi by hrozilo, že se poseru. Kluci vzali vercajk a šli napřed a já se vydal na povrch. Po vykonání potřeby jsem se vrátil za nimi dolů. Mezitím už začali pralinkovat, i po mém návratu jsme pralinkovali, co nám síly stačili, ale bohužel jsme zjistili, že na tuto metodu je v chodbičce stále málo místa. Něco jsme sice udělali, ale jako efektivní bych tuto činnost nenazval. Něco po čtvrté hodině jsme akci ukončili. Vynesli jsme věci na povrch, poklidili je do vozítka a po krátké debatě jsme se rozloučili a vydali se k domovům.