Září 2018

 

8.9.2018, pracovní akce na Kamenném ponoru. Zúčastnil jsem se já, Jirka B. a David Říkovský.

 

V původním plánu na dnešní akci bylo vytahat dřevo uložené pod šachticí na povrch, aby nám nepřekáželo při příští akci. K tomu by nám stačilo lano,  kladka a několik smyček. Ale protože se se mnou a Jirkou na Ovčín vydal i kamarád David, jednomu z nás se zdálo, že vytahování dřeva je málo  ( já ani David jsme to nebyli). Tak jsme upravili plán prací a rozhodli se pro rozšíření koncového místa chodbičky Za Madonou. Po přijetí na lokalitu jsme se začali chystat, David chtěl nainstalovat půjčenou kameru na přilbu a tak jsme ji pomocí „americké“ lepící pásky přilepili tzv. „na prasáka“. Namontovaná kamera nevypadala nijak elegantně, ale David naznal, že to stačí a připravil si do kapsy dálkový ovladač, kterým prý bude dle potřeby kameru zapínat, nebo vypínat. Po převlečení, nachystání věcí a nářadí jsme byli připraveni jít do jeskyně včetně kameramana Davida. Bylo skoro jedenáct dopoledne, tak jsem zavolal Zdeňkovi a domluvil se s ním, že kolem třetí bych se mu ozval, že jsme v pořádku. Myslel jsem si, že čtyři hodiny by nám mohly na plánovanou práci stačit. Libor odcestoval mimo ČR, tak nás jistil Zdeněk. Nářadí jsme naspouštěli pod šachtici (kameraman zapnul kameru) a vydali jsme se do jeskyně. Prvně jenom tak, na obhlídku, bez nářadí. Měl jsme trochu strach, jestli nám do jeskyně opět nenatekla velká voda. Šli jsme všichni tři a stejně jako při poslední akci jsme prozkoumali všechny známé prostory jeskyně, jestli se od minulé akce něco nezhoršilo. Naštěstí, nebo možná díky Bohu (nevím to jistě), se nic k horšímu nezměnilo, další „povodňová“ vlna nepřišla. Chvilku jsme v chodbičce Za Madonou pohovořili (kameraman David si přehrál dvouvteřinový záznam, který se mu podařil natočit) a poté jsme se vydali zpátky na povrch, kde jsme jedli, pili, močili a kouřili. Když jsem zjistil, že je už půl jedné, raději jsem zavolal Zdeňkovi a posunul koncový čas na půl paté. S Jirkou jsem se vydal zpátky do jeskyně, David dělal práci na povrchu. Nainstalovali jsme fr. měnič a komunikaci a já se vydal dolů na nádraží. Když jsem byl dole Jirka mi naspouštěl nářadí pomocí vrátku a potom slezl za mnou. Potřeboval jsem totiž asistovat při rozbíjení jednoho neposlušného kamene. Když se nám podařilo kámen odstranit, uvelebil jsem se na konci chodbičky Za Madonou  a začal jsem se zabývat jejím rozšiřováním. Jirka se vydal zpátky pod šachtici kvůli vytahování nashromážděného dřeva. Vázal ho na smyčky a David vytahoval dřevo na povrch a poté ho uklízel na domluvené místo.

Když Jirka odeslal všechno dřevo, vypravil se zpátky za mnou, aby mi pomohl s ukončením prací a uklizením materiálu. Bohužel jsem ještě neměl všechno hotovo, když jsme zjistili, že je už půl páté. Tak jsem se vydal k povrchu, abych dal info Zdeňkovi. Když jsem byl pod šachticí, poslal jsem Davidovi v kbelíku telefon a Zdeňkovi volal on. Já jsem vytahoval nářadí pomocí vrátku, které mi Jirka na nádraží navěšoval. Po naposílání nářadí Davidovi na povrch, jsem šel zpátky za Jirkou, abychom společně dokončili rozdělanou práci. Po dokončení všech úkonů, jsme se vydali k povrchu (dneska naposledy). Chvilku před šestou večer jsem volal Zdeňkovi, že jsme všichni v pořádku, to už jsme měli i vytažené věci z jeskyně, poklízeli jsme a chystali se k odjezdu.

 

 

Když jsem v neděli pral overaly, umýval materiál a nářadí, zjistil jsem, že jsme zapomněli sundat kladku s karabinou nad skruží. Chvilku jsem váhal, jestli se mám vydat na cestu a doufat, že kladka bude viset tam, kde jsme ji nechali. Ale nakonec jsem zavolal Jindrovi, který bydlí asi tři kilometry od Ovčína. Vysvětlil jsem mu situaci a požádal ho, jestli by se nejel podívat na místo a případně kladku s karabinou nesundal…  Dopadlo to dobře, kladku i karabinu zachránil. Díky Jindro :-)

 

 

 

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode