únor 2009

4)Zpráva z akce konané dne 5.2.2009

I když není sobota, ale jenom čtvrtek, do jeskyně jedeme, rejpat jako krtek - heslo dne.

Na dnešní akci, (která se sice původně měla konat ve středu a na poslední chvíli se původně hojný počet účastníků ztenčil jen na dva, proto čtvrtek) se v posilovně připravili Havlík, Havlíková a Lukáš (už bychom si měli dát nějaké nové přezdívky, ty původní skončili s naší působností ve skupině, kterou jsme opustili 10.1.2009)

Jedeme do Tomášovky pokračovat v  prokopávání napřímeného těžebního koridoru, od polygonu 5 na polygon 8. Vzdálenost vypočítaná ze souřadnic je něco přes šest metrů. Pokud bychom kopali profil 0,7x 0,6, tak zde bude nutné vykopat a přemístit tak zhruba 2,5 m3 sedimentů. Což vzhledem k výškám profilu v této jeskyni (výhradně vleže) není a nebude žádná švanda. Už v loňském roce jsme v této jeskyni měli čest se několikrát o tom přesvědčit.

Jednoduché nářadí – polní lopatky a zahradnický rýč, nám pro tento účel budou bohatě stačit. Do práce se pouštíme kolem desáté hodiny. Prostřídáváme se na místě kopání, aby únava všech byla rovnoměrná. Tímto způsobem postupně vykopeme a přesuneme 90 nádob a máme toho akorát tak dost. Délka výkopu je něco přes 3 metry. Ani jsme nečekali, že to bude tolik. Pokud tímto tempem budeme pokračovat, teoreticky za další dvě akce bychom měli prorazit do chodby někde kolem bodu 8.

Pro dnešek vyhlašujeme konec a odjíždíme.

Zápis provedl dopisovatel Havlík

5)Zpráva z akce konané v jeskyni Tomášově dne 7.2.2009

S přestávkou jednoho dne se opět vydáváme do krasu. Tentokrát ve složení Havlík, Jedlička a Lukáš. Mamča dnes z důvodů zdravotních (udolána chřipkou) vynechává pokus na této výšce.

Vyrážíme klasicky kolem osmé hodiny ranní na cestu. Dnešní den nám připomíná jaro. Zbytky sněhu rychle odtávají a teplota je určitě kolem pěti stupňů nad nulou. Ale raději si nedělejme iluze, protože je teprve první půlka února.

V jeskyni – ve vstupní chodbě je podstatně mokřeji než ve čtvrtek a bude asi ještě hůř. Opět se pouštíme do kopání. Pracovní místa ještě nestihla ani pořádně vychladnout a už je znovu obsazujeme. Do svačiny je postup kolem metru a Lukáš „prognostik“ tvrdí, že to dnes prokopneme. Ostatní o tom sice pochybujeme, ale pokračujeme v kopání jako o závod. Horní část sedimentů je převážně hlinitá, ale ve spodní části koridoru přibíráme cca 15 až 20 cm pískovitého materiálu, hojně promíseného s valouny kamenů opracovaných vodou o velikosti až několik cm. Další zvláštností jsou pozůstatky zuhelnatělých zbytků organických materiálů, což jsou zřejmě stopy po nějakém lesním požáru z dávné minulosti, které byli spolu s písky a štěrky splaveny odněkud z povrchu do podzemí a pak teprve postupně zanášeny hlínou.

Postupně se všichni střídáme v kopání. Těsně před tou chvílí kdy se zdá, že už toho bylo pro dnešek dost, se přepážka u bodu 8 prolamuje. prohrnuje se ještě pár rýčů do původní chodby - a už se dá prolézt. Počet přesunutých nádob je pro dnešní den 115 ks. Plánujeme ještě na příští akci prohloubení a korekci směru – ubrání pravého boku výkopu a tím napřímení těžebního koridoru. Výhodou pro příště bude možnost pracovat z obou stran. Po upravení směru chodby provedeme fotodokumentaci, zaměření a začneme s budováním přepravní podlahy pro snadnější přesun. S těmito plány pro dnešek končíme. S výkony posledních dnů můžeme být více než jen spokojeni.

Zapsal Havlík

6)Zápis z akce konané dne 14.2.2009 v jeskyni Tomášově

Účastníci: Havlík – Hawk, Havlíková – Anife, Jedlička – Javor-Smrček-Borovička-Bříza nebo nějak podobně.

Cílem je doopravit těžební koridor, což znamená přibrat pravý bok, aby se trasa napřímila a přesun odtěžených sedimentů byl pak jednoduší. Dalším cílem je zaměřit tuto část jeskyně a zbude-li čas tak ještě, kopnout úplně na konci chodbičky.

Dnešní počasí je mrazivé a nevlídné. Ledový vítr žene od západu prachový sníh a cesta k jeskyni je zdobena závějemi. Copak k jeskyni je to ještě dobré, horší pak bude cesta zpět.

kolem desáté jsme na místě. Přibírku provádíme z obou stran a jde to celkem rychle. Kolem jedné hodiny je koridor hotov. V sedimentech nacházíme ulity nějakých šneků, v jednom místě v docela hojném množství. Po svačině, kterou konzumujeme venku, se raději rychle vracíme do jeskyně, protože po krátké chvíli je nám docela zima. Domlouváme se, že ještě než budeme provádět měření, budeme ještě chvilku kopat na konci chodbičky. Strop tu ustupuje směrem nahoru pod sklonem cca 25 stupňů a sedimenty jsou načechrané, jako by je zpracovávaly žížaly. Na starém obchvatu zbývá trochu místa na pár desítek kbelíků, tak jdeme na to. Úplně u stropu je hlína hodně vlhká a měkká, takže jde slušně odebírat. Po několika kbelících se pod stropem ukazuje malá volná prostůrka. Po odebrání dalších pár kbelíků máme jasno – volná dutina je tu. Sice prozatím netušíme jaká prostora to je, ale je to první volná prostora po dlouhé době. Než si uděláme prostor natolik velký, aby se dalo nakouknout, trvá v podstatě jen chvíli. Není to sice nic velkého, ale je zde několik krápníčků a malý, slepý komínek a doprava je vidět pokračující dutinka. V této jeskyni je to bezesporu nejvyšší prostora. Je provedena fotodokumentace „Valentýnského dómku“ jak ho nazvala Anife a na závěr ještě provádíme doměření kompasem a pásmem. Pro dnešek končíme a máme z dómku radost. Příště musíme zabudovat přepravní dráhu a pak můžeme vesele pokračovat k dalším prostorám.

Zápis tentokrát zapsal Hawk

7)Zápis z akce konané dne 21.2.2009

Účast: Hawk, Anife a Luky

Na dnešní akci je v plánu dokončit zaměření v jeskyni č.100, dokončit zasypání sondy a provést demontáž původní lanovky a ostatního zařízení. Dalším bodem plánu je sonda v jeskyni 101, kterou jsme si slibovali udělat, až na to bude ta vhodná doba.

A vhodná doba bude asi dnes. Původní plán byl trošku jiný (vybudování přepravního koridoru v Tomášovce), ale z důvodu nutnosti přesunu hojného množství materiálu a neúčasti hojného počtu členů, musel být přeložen na někdy příště.

Nejprve doměřujeme závěrečnou část Chromkovy chodby (sice počátek měření neodbytně komplikuje dokonalé zamlžení všech skleněných pomůcek – jako je kompas, brýle i lupa, ale nakonec se po několikanásobném čištění a po srovnání teplot, se s touto situací zdárně vypořádáme). Pak provádíme dokončení zasypání sondy, aby si zde někdo nepolámal nohy, demontujeme lanovku a na závěr dokončujeme místopis jeskyně – vchodové partie. Všechno nářadí je z jeskyně vystěhováno, zbývá jen odstěhovat prkna, která tvořila lávku přes sondu a nakonec pak ještě zdemontovat venkovní poval, který byl vytvořen pro usnadnění přístupu k lanovce. Ale ten necháme do té doby než sleze sníh.

Po dokončení činnosti v č.100 se přesunujeme k č.101, která je jen o pár metrů dál. Protože od ní nemáme žádnou mapku, provádíme nejdříve zaměření stávajícího stavu. Jeskyňka je jen zhruba 2,5m dlouhá, ale v jejím konci se na obě strany zvedají komínky. Levý vede téměř svisle nahoru, je poměrně úzký a ve výšce cca 1m je kompletně ucpán volnými kameny (doufejme že tam dnes vydrží, aniž by nám padaly na záda) a pravý komínek je ve sklonu cca 45 stupňů. Šířka je cca 80cm a výška průlezného profilu cca 40-60cm. Jeho délka je cca 5m, což znamená, že jde skoro až na povrch. Nás ale zajímá možnost volné prostory směrem do masivu. Teorie je následující: při vypadávání kamenů z komínů došlo postupně k zavalení vstupu do jeskyně. Pokoušíme se zde na konci vstupní chodby o vyklizení dna. Materiál je vesměs kamenitý, prosypaný hlínou. Po dvou hodinkách práce, kdy se střídáme u kopání je výsledek následující: zadní stěna jeskyně již po pár cm ustupuje do převisu a mezi kameny jsou znatelné stopy po propláchnutí vodou, zřejmě při deštích. Rovněž zde nacházíme kousky bílého materiálu připomínající nickamínek. U stropu se objevují náznaky volných prostůrek, ale jen velikosti v centimetrech. Jinak je výplň stále obdobná volné kameny zasypané hlínou. Vykopaným materiálem částečně zaplňujeme vstupní část jeskyně. Ještě jedna pokračující akce a pokud se neobjeví volná prostora, nebude pak již kam ukládat materiál, jedině ho pak přesunout někam jinam.

Vzhledem k venkovní teplotě a pokročilému času pro dnešek končíme a mizíme.

Hawk

8)Zápis z pracovní akce konané dne 28.2.2009 – jeskyně Tomášova.

Účast: Hawk,Anife,Luky

Plán pro dnešní akci: Budování přepravního koridoru v Tomášovce a provést měřičské připojení jeskyně č.101 na polygonový bod 1020.

Na přepravu máme dnes docela dost velkou kupu materiálu. Proto dnes vezeme staré sáně, aby byl přesun sněhem trošku snazší. S heslem „co se vejde naložíme“nakládáme do maxima. Největší problém je utrhnout sáně. A nakonec i pak to není vůbec žádný med. Náklad je prostě moc těžký. Nejede to ani z kopce. Než se dostáváme přes závěje do lesa dvakrát převracíme dopravní prostředek. Nejhorší úsek nás teprve čeká. Sjezd od horní hrany dolů k jeskyni – převýšení asi 10 metrů a vzdálenost není rozhodně větší, spíš naopak. Takže pokud si pamatujete ze školy jaké úhly jsou v rovnoramenném trojúhelníku máte spočítáno, že sklon je asi 45 stupňů. Navíc jsou v cestě zasněžené překážky ve formě pařezů a kamenů. Přes veškeré nástrahy jsou sáně nakonec dole i když opět převrácené.

Ale teprve zde začíná vlastní činnost. Zabudovat zmiňovaný koridor. Vždycky je jednoduší něco vymyslet než to potom uvést do praxe. Prostory kde chceme tuto atrakci zabudovat jsou nízké a úzké. Veškeré práce probíhají vleže a zabudováváním dráhy se prostor ještě snižuje a zužuje. Kromě potíží s prostorem zde jsou mimo jiné i zatáčky a určité nerovnosti ve dně chodby. Pro zatáčky se musí krátit bednění, což je pro mě velká zkouška trpělivosti, protože pružnost a skladnost už mi dávno chybí. Kolem třetí hodiny si dáváme pauzu na sváču jelikož už toho máme od deseti plné zuby. Po svačině jdeme doměřit připojení ke 101 a Luky jde vyexpedovat nářadí z jeskyně. Na závěr se ještě jedeme podívat ke Kamennému ponoru a potom  k domovu.